Moje Excel faktura – vzor ke stažení

Faktura ExcelPokud podnikáte nebo se podnikat chystáte, je otázka „Jak fakturovat?“ jednou z těch, kterým se nevyhnete. Odpověď na ni ovlivňuje především počet faktur, které měsíčně nebo čtvrtletně vystavíte. Pokud máte e-shop, v němž přijmete denně desítky objednávek (a tedy vystavíte desítky faktur), těžko můžete vyrábět ručně každou z nich. Na druhé straně jsem já. Mám stálé klienty a s většinou jsem dohodnutý tak, že provedenou práci fakturuji jednou za kvartál, vystavím tedy zhruba 20 faktur každé tři měsíce a pak je na další tři měsíce klid. To lze s dobře udělaným vzorem v Excelu zvládnout.

Než vám popíšu používání mé Excel faktury společně s odkazem na její stažení, podívejme se, jaké jiné možnosti se běžnému živnostníkovi s podobným objemem daňových dokladů nabízí: Pokračování textu Moje Excel faktura – vzor ke stažení

Sdílejte článek:

Rok otcem aneb jaké to je mít děti

Jaké je to mít dětiKdyž byla manželka těhotná, přemýšlel jsem často, jaké to bude – mít děti. Jak to změní člověku život. Zda ho zasáhne nějaký nečekaný paprsek lásky, až je po porodu poprvé uvidí. Jestli to bude jiné, než si to představuje. Možná jste si tyto otázky také někdy pokládali, ať už děti máte, či ne. Tento týden tomu bylo rok, co se nám narodila jednovaječná dvojčata, takže vám na ně můžu odpovědět. Tedy alespoň z pohledu, jak jsem to vnímal já.

Paprsek lásky

Porod

Porod je jedním z okamžiků, které si člověk zapamatuje na celý život. Porod je také zážitek, který je zcela rozdílný pro muže a ženu (to kdyby vás to nenapadlo). Den D přitom alespoň u nás začal jako kterýkoliv z dní před ním. Ostatně, proč by neměl, termín byl bezpečně daleko – necelé dva měsíce, takže když se začalo dít to, co znáte dávno z filmů, tedy že praskla voda, bylo to nemalé překvapení. V tu dobu ukazovaly hodiny tři odpoledne. Následovala série přesunů a čekání, kterou jsem pro přehlednost znázornil do následujícího jednoduchého plánku:

Porod

Pro vysvětlení, manželka měla rodit v porodnici v Bohunicích, kde však po začátku samotné akce zjistili, že nemají volné dva inkubátory. Dali ji tedy skoro-rodící do sanitky a mířili nočním Brnem do porodnice v centru. Já jsem je stíhal v našem Fiatu Panda. Tedy, stíhal jsem je na parkovišti u první porodnice, pak mi zmizeli v dáli a já na místo dojel s udýchanou Pandou, až už když byl porod v chodu. Pokračování textu Rok otcem aneb jaké to je mít děti

Sdílejte článek:

3 rozšíření do Google Chrome pro boj s prokrastinací

procrastinationJak možná víte, živím se jako grafik a tvůrce webů na volné noze. Dělám to už přibližně 10 let a pracuji z domů. To znamená, že jsem pánem svého času, což může pro mnohé znít jako velká výhoda, na druhou stranu je potřeba si přiznat, že bez pevné pracovní doby a kohokoliv nad vámi je výrazně těžší naučit se disciplíně a odolávat lákadlům prokrastinace, která číhají vně i uvnitř počítače.

Někdy to jde a hned jak člověk začne pracovat, dostane se do tzv. flow a ani si nevšimne, jak letí hodiny. Občas to je ale jinak a donutit se začít je výrazně těžší než dosledovat šachové video na Youtube a kliknout na další.

deadline

Protože používám prohlížeč Google Chrome, vyzkoušel jsem do něj za posledních pár let hodně rozšíření, která pomáhají s prokrastinací bojovat. Tady jsou tři, která se mnou nakonec zůstala a dělají můj čas u počítače výrazně efektivnějším. Pokračování textu 3 rozšíření do Google Chrome pro boj s prokrastinací

Sdílejte článek:

Dvojznačnost vdolku

Minulý víkend jsem vařil na oběd gulášovou polévku.

Gulášová polévka

Proč o tom píšu? Ke gulášové polévce se totiž skvěle hodí vdolky, a tak jsem upekl i ty. Ostatně, neměl jsem ani jinou možnost, protože i kdybych obešel všechny pekárny v Brně, tak se stejně vrátím s prázdnou. V Brně totiž nic jako slaný vdolek neznají. A je to mnohem horší, oni jej neznají, jak se zdá, vůbec na celé Moravě a velké části Čech.

Česká republika - vdolky Pokračování textu Dvojznačnost vdolku

Sdílejte článek:

Recenze: Sázka na nejistotu [The Big Short] – 90%

Sázka na nejistotu - The Big ShortMám v oblibě několik specifických filmových subžánrů. Mezi hlavní z nich patří filmy s časovými paradoxy jako jsou třeba Na Hromnice o den více (1993), Butterfly effect (2004),  Zdrojový kód (2011) a Na hraně zítřka (2014).

Nebo heist filmy, čili snímky o loupežích – například Obvyklí podezřelí (1995), Nelítostný souboj (1995) či  Dannyho parťáci (2002).

A mám také velmi rád subžánr snímků z prostředí burzy. Viděl jsem opakovaně Wall Street (1987 i 2010), Záměnu (1983), na Vlkovi z Wall Street (2013) jsem byl dvakrát v kině. Není se tedy čemu divit, že po zhlédnutí traileru filmu Sázka na nejistotu bylo jasné, že to je přesně můj šálek čaje.

Pokračování textu Recenze: Sázka na nejistotu [The Big Short] – 90%

Sdílejte článek:

Můj ultimátní dietní plán

Dietni planJedno z mých novoročních předsevzetí je zhubnout do konce roku 10 kilo. Myslím, že tipuji dobře, když napíšu, že předsevzetí  zhubnout patří k těm nejčastějším, které si lidé dávají a také hádám, že nebudu daleko od pravdy v tom, že většina z nich ve skutečnosti nezhubne.

Hlavní problém s hubnutím je totiž v tom, že trvá hooodně dlouho.  Není to jako dát si předsevzetí, že začnete kouřit. To proti tomu vypadá až dětsky snadno – stačí, když 31. prosince nekouříte, 1. ledna si dáte svou první cigaretu a pak kouříte zbytek roku. Jednoduché.

Hubnutí proti tomu vyžaduje disciplínu. Je to proces a chcete-li zvýšit svou šanci na úspěch, je dobré mít nějaký plán. Seznam pravidel, kterých se budete držet a díky nimž zhubnete. Bez plánu je to celé jen mlhavé přání, které velmi pravděpodobně skončí tak, že naopak přiberete a nebo ještě hůře …tím, že zhubnete náhodou.

Než vám osvětlím můj zázračný recept na úspěch, podívejme se, jaké jiné více či méně fungující metody se nabízejí:

Pokračování textu Můj ultimátní dietní plán

Sdílejte článek:

Recenze: Revenant – Zmrtvýchvstání [The Revenant] – 70%

Revenant ZmrtvýchvstáníŠpinavý a studený.

Takový je nový film od Alejandra Gonzálezese Iñárritua. Špinavý (a zarostlý) je také Leonardo DiCaprio hrající v hlavní roli zkušeného lovce a stopaře Hugha Glasse, který je společně se svým synem a dalšími lovci na výpravě za kožešinami někde uprostřed nehostinných lesů Aljašky na začátku 19. století.

Hned zkraje skupinku napadnou indiáni, což Leo přežije bez následků. Další den ho napadne medvědice, což Leo taky přežije, ale tentokrát s následky nepoměrně většími.

Leo má zkrátka ve filmu Revenant již od začátku smůlu. A to nejen na indiány a medvědy, ale jak se brzy ukáže, také na Toma Hardyho, který je proti tomu, aby jej ostatní nesli a tím zpomalovali celou skupinu, a proto raději pomocí lsti zabije jeho syna a Lea samotného pohřbí zaživa. Bohužel pro něj, ne příliš dokonale…

Pokračování textu Recenze: Revenant – Zmrtvýchvstání [The Revenant] – 70%

Sdílejte článek:

Filmy roku 2016, které chci vidět (leden – červen)

Filmy roku 2016Ještě čtyři týdny budeme žít ve světě, v němž Leo DiCaprio nemá Oscara…

Je více než pravděpodobné, že první věta už pak platit nebude a Leonardo se přes zmrzlou planinu Aljašky, skoro-roztrhán medvědicí, doplazí polomrtvý konečně pro zaslouženou zlatou sošku a to, že dostal Oscara právě za film Revenant: Zmrtvýchvstání bude v zásadě jedno, protože si ho zaslouží už pár let.

Revenant měl v Americe premiéru ještě minulý rok (ostatně proto je v nominacích), u nás však jde do kin až v lednu. Podíval jsem se mimo něj na seznam všech dalších premiér, kvůli kterým se rozsvítí žárovky projektorů v první polovině roku a sepsal ty, které bych rád viděl:

Leden

Osm Hrozných [The Hateful Eight] – 7.1.

Osm Hrozných Quentin Tarantino. Jeden z režisérů, u nichž je mi jedno, co natočí a půjdu na to. Tak se stalo i u Osm Hrozných a film už jsem viděl.


  • Western / Drama / Thriller / Komedie / Mysteriózní
  • Režie: Quentin Tarantino
  • Hrají: Samuel L. Jackson, Kurt Russell, Jennifer Jason Leigh, Walton Goggins, Demian Bichir, Tim Roth, Michael Madsen, Bruce Dern

Pokračování textu Filmy roku 2016, které chci vidět (leden – červen)

Sdílejte článek:

Jak jsem vybíral zimní boty

Dr Martens 1460 zimní botyPřemýšlel jsem, jaké si koupit zimní boty. Měl jsem ve zvyku chodit po celý rok v běžeckých botách, což je sice pohodlné a lze si to navíc omlouvat tím, že stejně to měl i Steve Jobs, ale s napadnutím sněhu se objevilo pár drobností, které Steve v Kalifornii řešit nemusel. Zaprvé, v běžeckých botách začne být zima. Zadruhé v nich v kombinaci s hnědým kabátem (po dědovi) vypadám jako ukrajinský exmafián čekající ve frontě na polévku zdarma. No a za třetí to v nich klouže.

Bylo jasné, že budu potřebovat boty, které si se sněhem poradí lépe. Následoval tedy průzkum trhu a hledání odpověďi na otázku Jaké vybrat zimní boty?

Boty z Humanic, Deichmann apod.

První a nejdostupnější varianta, která mě napadla. Bohužel mé několikaleté zkušenosti s nákupem v těchto obchodech se dají shrnout do podobenství velkého čaroděje Gandalfa přijíždějícího do Hobitína. Vše je najednou tak malé. Mám nohu velikosti 47 a nejvyšší číslo, které na libovolné krabici v Humanicu nebo Deichmannu najdete je 46. A budete rádi, když jej najdete.

Nevybíral jsem tím pádem v Humanicu nikdy podle toho, které boty se mi líbí, ale které jsou ve velikosti 46. Shromáždil jsem následně ony přibližně 3–4 vyhovující krabice, vyzkoušel jejich obsah a koupil ty boty, které mě tlačily nejméně. Ty jsem následně půl roku nosil, pak se rozpadly a já šel opět pro nové. To není moc efektivní. Máte-li nohu pod 46, gratuluji, já už boty z těchto podniků nekoupím.

Klasická Humanic bota

Boty z Humanicu
Pokračování textu Jak jsem vybíral zimní boty

Sdílejte článek:

Recenze: Osm hrozných [The Hateful Eight] – 70%

osm-hroznych-plakatKurt Russell je lovec odměn a veze v dostavníku odevzdat spravedlnosti vražedkyni J.J.Leigh do městečka Red Rock. Ve sněhové bouři narazí postupně na Samuela L. Jacksona (taktéž lovce odměn) a muže, který o sobě tvrdí, že je novým šerifem Red Rocku. Všichni čtyři (a drožka) tak míří do městečka skrz krajinu zmítanou blizardem a když jim sněhová bouře znemožní pokračovat dál, uchýlí se na noc do oblíbeného hostince u Minnie. Tam je však místo známé majitelky překvapí osazenstvo čtyř cizinců…

Od té chvíle má Tarantino postavy tam, kde je chce mít, aby s nimi mohl začít dělat, co mu jde nejlépe. Tedy vkládat jim do úst květnaté dialogy a monology, nechávat je hláškovat, odkrývat jejich temnou minulost a samozřejmě rozstřelovat se navzájem za krvavých explozí hlav a jiných částí těl. Pokračování textu Recenze: Osm hrozných [The Hateful Eight] – 70%

Sdílejte článek: