Nedávno jsem říkal kamarádovi, který je vlakový nadšenec a chodící jízdní řád, že bychom rádi jeli s dětmi někam vlakem do okolí Brna. Našim dvojčatům jsou teď dva a půl roku a ještě „vláčkem“ nejela, chtěli jsme tedy, aby jejich první výlet splňoval co nejvíc z následujících bodů:
- Odjezd a příjezd z/na nádraží Brno – Královo Pole
- Cesta vlakem i s případnými přestupy maximálně hodinu
- Výlet na místo, kde si můžeme dát poblíž zastávky oběd
- Aby po obědě bylo možné někam jít s golfovým kočárkem, a to ne na přímém slunci, aby dvojčata usnula a ideálně s nějakým cílem cesty
Já vím, není to jednoduché. Kamarád Míra nicméně vymyslel výlet, který splňoval všechny body. Vyjeli jsme tedy do Nedvědice.
Cesta do Nedvědice
Nedvědice je od Brna vzdálena necelou hodinu vlakem, s přestupem v Tišnově. Vyjíždí se z nádraží Královo Pole, což je obří retro hala, kde jen displej s odjezdy dává tušit, že jsme v současnosti. Krom něj jsou zde jízdní řády zavřené v dřevěných vitrínách, na stěnách visí staré nápisy a atmosféru dokreslují dva protilehlé stánky s občerstvením – Ráj pečiva a Ráj oříšků.
Nádraží působí celkově hodně retro, chceme-li sáhnout po milém slově, a ošuntěle, chceme-li být upřímní.
Cesta samotná byla mezi přilehlými brněnskými vesnicemi klidná, a po několika zastaveních na lesních zastávkách, kde vystupují snad jen trampové, jsme dorazili do Nedvědice.
Nedvědice
Hned po vystoupení na zastávce v Nedvědici si všimnete siluety hradu Pernštejn v dálce za sbíhajícími se kolejemi. Pokud odoláte lákaní Bufetu u Čápa a Bistra U ježků hned u zastávky, vydáte se z nádraží do centra městysu po silnici směrem dolů jako my.
Kromě hradu nečekejte od Nedvědice mnoho. I podle oficiálního letáku je právě Pernštejn založený ve 13. století hlavním lákadlem a mimo něj brožura zmiňuje už jen starý tis na hlavním náměstí, který získal v roce 2005 titul Strom roku. Jak říkám, kromě hradu toho není mnoho. Ale i tak najdete uprostřed Nedvědice fotogenický rybník s kachnami a v jeho blízkosti několik restaurací.
Ptal jsem se v informačním centru přítomné paní, kterou z nich by nám doporučila, a říkala, že nedvědická smetánka chodí do podniku Barborka. Ta byla však zavřená pro soukromou akci. Šli jsme tedy do nedaleké restaurace Pod Pernštejnem, jejíž interiér je pravděpodobně nezměněn od devadesátých let. Jídlo zde bylo průměrné, kvitovali jsme ale dětský koutek a rychlou obsluhu.
Hrad Pernštejn
Po obědě byl konečně čas na spaní. Ne tedy pro nás, ale pro dvojčata. Vydali jsme se proto s kočárkem směrem k hlavní dominantě Nedvědice. K hradu Pernštejn vede turistická stezka přímo od centra. Dokud se vine městem, je bez obtíží sjízdná i s malými kolečky golfového kočárku, za městem ale přechází do lesní cesty se strmě narůstajícím sklonem. Naštěstí je možné k hradu dojít také po silnici, což trvalo okolo půl hodiny.
Do hradu se vstupuje bránou, za níž následuje prostor nádvoří s restaurací. Za nádvořím pak najdete další bránu, jejíž průchod je již placený a spojený s prohlídkou hradu. Té jsme se ze dvou spících důvodů nezúčastnili a zůstali raději u piva.
Nad prvním bránou je přístupná vyhlídka, kterou doporučuji zdolat, protože z ní uděláte nejlepší fotku celého komplexu.
No a pak už se dvojčata probudila, nasvačila, po vlastních sešla stezku lesem a pak městem se zastávkou u skluzavky k vlaku a vlakem do Brna. Dobře to Míra vymyslel.
Hledáte-li tip na výlet vlakem v okolí Brna, který lze absolvovat i s malými dětmi, Nedvědice může být odpovědí.
Přeji vám mnoho mnoho vydařených výletů a už se těším na zajímavé počteníčko!