Před více než pěti lety jsem napsal článek Mýty a fakta o studiu práv, v němž jsem s trochou nadsázky popsal časté předsudky, se kterými se může setkat student některé z právnických fakult. Pod článkem se k mému překvapení rozpoutala velká diskuze a řada lidí posílala (a stále posílá) své seriózní dotazy. Snažím se na ně oněch pět let poctivě odpovídat. Poslední dobou se ale setkávám s tím, že se mnohé z nich často opakují. V diskuzi je nyní zhruba 300 komentářů, chápu tedy, že se je nově přispívajícímu nechce číst všechny a rovnou napíše svůj dotaz bez ohledu na to, zda už někdo na stejnou věc ptal. Mně už ovšem na druhou stranu nebaví psát stále dokola tytéž odpovědi. Vybírám tedy nejčastěji kladené a důležité otázky a dám na ně odpovědi do následujícího článku. Až je budete číst, mějte na paměti, že byť jsem dokončil Právnickou fakultu (konkrétně tu v Brně), jsou mé odpovědi v mnohém subjektivní. Mimoto se hodně věcí, o nichž píšu, může časem změnit. Tak, a začneme zostra, nejčastějším dotazem, který se v mnoha obměnách opakuje celou diskuzi:
Jak se dostat na práva? Jsem v druhém (prvním, třetím, čtvrtém) ročníku střední školy, na co bych se měl/a zaměřit, abych měl/a co největší šanci se na práva dostat? nebo Nebaví mě dějepis a jsem spíše na matematiku, mám šanci se na práva dostat?
Pro to, abyste se dostali na práva, musíte projít přijímacím řízením a uspět v něm. Je tedy dobré začít od toho, z čeho se přijímačky na jednotlivé fakulty skládají. Protože máme v současné době tři fakulty, které mají magisterský studijní program (Plzeň o ten svůj přišla a bakalářským se nebudu v tomto článku zabývat), podíváme se na ně postupně. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně má již pár let své vlastní testy, které musí podstoupit všichni zájemci o studiu na univerzitě, nejen na právnické fakultě. Jmenují se Testy studijních předpkladů (zkráceně TSP) a skládají se z několika sekcí, jež prověřují analytické myšlení, představivost, logiku, číselné řady a další oblasti ne nepodobné těm z IQ testů (i když v tom by se mnou kamarádi psychologové nesouhlasili, na první pohled mi to jako IQ test zkrátka připadalo). Neřeší znalost dějepisu, neřeší znalost češtiny a už vůbec neřeší znalost práva. Po tom, co uchazeči o studium na Masaryčce TSPčky projdou, vezmou se stejné varianty testů a vypočítá se stupnice pro percentil. Každý uchazeč tak získá svůj percentil, který představuje, kde na škále 0-100% se mezi ostatními řešiteli nachází. Čím větší percentil, tím lepší. Zjednodušeně řečeno, percentil říká, kolik lidí jste při řešení překonali a kolik je naopak před vámi. Je častým omylem porovnávat po obdržení výsledků s kamarády, kolik má kdo bodů a stěžovat si na to, že někdo získal např. za 34 bodů percentil 60% a druhý za nižší počet bodů percentil 75%. Každý vás v tom případě psal jinou variantu testu a z každé se tak vypočítávaly percentily dle počtu bodů dosažených skupinou řešících. To byla teorie, pro pochopení základního principu však velmi důležitá. Teď na veselejší notu. Všechny testy studijních předpokladů jsou veřejně dostupné na webu univerzity, můžete si je tam stáhnout (včetně řešení) a zkoušet si, jak by vám šlo jejich řešení v minulých letech. Pokračování textu “Jak se dostat na práva” a další otázky