Při hledání našeho budoucího bytu jsem jich navštívil okolo dvacítky před tím, než jsme si vybrali ten náš v Králově poli. Potkal jsem se tehdy díky tomu s mnoha realitními makléři různých kanceláří a všiml si, že pro urychlení prodeje používají podobné metody. Takové malé triky, které se, počítám, naučili v rámci školení a kterými chtějí předběhnout konkurenci a prodat první. Ostatně, není se čemu divit, provize z prodeje bytu v Brně může být slušná a jen podle webu Sreality.cz tu máme 360 realitních kanceláří, což už je soutěž, která za nějaký ten psychologicky fígl stojí. Jak na to tedy jdou?
Trik 1: Iluze časového tlaku
Následující větu jsem s menšími obměnami slyšel ve většině případů:
Musíte se rozhodnout rychle, mám na ten byt už tři zájemce.
Bylo zvláštní, že jsem ji slyšel i v případech, kdy jsem si byl jistý, že jsem jeden z prvních, kdo kvůli prohlídce volá. Skenoval jsem totiž největší inzertní servery a na několik nabídek reagoval do hodiny, co se mezi inzeráty objevily. Přesto bylo podle slov makléře přede mnou v řadě už pár lidí ochotných koupit daný byt prakticky hned!?
Je jasné, proč to dělají. Jste-li pod časovým tlakem a víte, že o byt mají zájem další, kývnete i na o něco horší podmínky, jen aby vám neutekl. Zmenšuje se váš prostor pro vyjednávání slevy, protože co kdyby fiktivní zájemci slevu nechtěli a brali nabídku tak jak je? Pozor na to. Pokud by to byla pravda a prodej byl na spadnutí, pravděpodobně by makléř s dalšími prohlídkami neztrácel čas.
Trik 2: Iluze upřímnosti
Tento trik je o něco rafinovanější a narazíte na něj méně. Abych vám jej vysvětlil, představte si byt s nějakým větším problémem, který ale nelze plně odhalit při krátké prohlídce. Třeba je byt poměrně tmavý, fotografie v inzerátů mají z toho důvodů upravený jas (dělá se to a nemáte šanci to odhalit) a prohlídky jsou také proto sjednávány pouze okolo oběda, kdy do něj svítí nejvíce a vám tak nemusí dojít, že v pět odpoledne to tam bude ve skutečnosti vypadat jako v sedm.
Makléř tedy o problémů ví, ale nechce, abyste se jej dozvěděli, přejde proto do protiútoku:
Víte, budu k vám upřímný, tento byt má jeden problém. Pár kachliček v koupelně je uvolněných, budete si muset asi následně sehnat někoho, kdo se na to podívá.
Řekne tedy něco z hlediska ceny bytu zcela triviálního, ale díky tomu, že je bez obalu ochoten sdělit vůbec nějaké komplikace (na což nejste připraveni), odvede vás tak od myšlenek, že by mohl mít daný byt nějaké větší problémy. „Panejo“, napadne vás, pokud je největším problémem pár uvolněných kachliček, tak to mám štěstí. To, že to nemusí být pravda, byste se mohli bohužel dovtípit až bude pozdě.
Trik 3: Iluze jiného bytu
To nejhorší nakonec, je to poměrně bizarní a stalo se mi to jednou v rámci prohlídek oné dvacítky inzerátů – reálný byt vůbec neodpovídal fotografiím z inzerátu. Byl to prostě úplně jiný byt. Nejde už tedy o žádný trik, ale čistě o klamání. Samotná prohlídka probíhala po vstupu dovnitř následovně:
Já: Promiňte, ale tohle není vůbec ten byt z inzerátu. Ten vypadal normálně, tenhle je v dezolátním stavu, nejsou tu ani hotové podlahy a všude je suť.
Makléř: Nojo, my jsme vyfotili ten byt nad tím, který už je dostavený. Když si to dostavíte, může to vypadat stejně, půdorys je stejný.
Já: Aha. … (po chvíli) … V inzerátu také bylo uvedeno 3+1, tohle je zjevně 2+1.
Makléř: Oni si tam nahoře dali do jedné místnosti příčku, tím vlastně vznikne 3+1.
Já: Kdybych to věděl, nemuseli jsme si navzájem plýtvat časem. Díky, nashle.
To se ale doufám až tak často nestává. Představa, že byste se měli dopředu ptát, zda je na fotografiích totéž, co ve skutečnosti, je poměrně drzá. Navíc, i když to tak mohlo znít, ne všichni makléři jsou špatní. A stejně tak ne všechny byty. Nakonec, už dva roky přeci bydlíme v Králově poli.