Před více než pěti lety jsem napsal článek Mýty a fakta o studiu práv, v němž jsem s trochou nadsázky popsal časté předsudky, se kterými se může setkat student některé z právnických fakult. Pod článkem se k mému překvapení rozpoutala velká diskuze a řada lidí posílala (a stále posílá) své seriózní dotazy. Snažím se na ně oněch pět let poctivě odpovídat. Poslední dobou se ale setkávám s tím, že se mnohé z nich často opakují. V diskuzi je nyní zhruba 300 komentářů, chápu tedy, že se je nově přispívajícímu nechce číst všechny a rovnou napíše svůj dotaz bez ohledu na to, zda už někdo na stejnou věc ptal. Mně už ovšem na druhou stranu nebaví psát stále dokola tytéž odpovědi. Vybírám tedy nejčastěji kladené a důležité otázky a dám na ně odpovědi do následujícího článku. Až je budete číst, mějte na paměti, že byť jsem dokončil Právnickou fakultu (konkrétně tu v Brně), jsou mé odpovědi v mnohém subjektivní. Mimoto se hodně věcí, o nichž píšu, může časem změnit. Tak, a začneme zostra, nejčastějším dotazem, který se v mnoha obměnách opakuje celou diskuzi:
Jak se dostat na práva? Jsem v druhém (prvním, třetím, čtvrtém) ročníku střední školy, na co bych se měl/a zaměřit, abych měl/a co největší šanci se na práva dostat? nebo Nebaví mě dějepis a jsem spíše na matematiku, mám šanci se na práva dostat?
Pro to, abyste se dostali na práva, musíte projít přijímacím řízením a uspět v něm. Je tedy dobré začít od toho, z čeho se přijímačky na jednotlivé fakulty skládají. Protože máme v současné době tři fakulty, které mají magisterský studijní program (Plzeň o ten svůj přišla a bakalářským se nebudu v tomto článku zabývat), podíváme se na ně postupně. 
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně má již pár let své vlastní testy, které musí podstoupit všichni zájemci o studiu na univerzitě, nejen na právnické fakultě. Jmenují se Testy studijních předpkladů (zkráceně TSP) a skládají se z několika sekcí, jež prověřují analytické myšlení, představivost, logiku, číselné řady a další oblasti ne nepodobné těm z IQ testů (i když v tom by se mnou kamarádi psychologové nesouhlasili, na první pohled mi to jako IQ test zkrátka připadalo). Neřeší znalost dějepisu, neřeší znalost češtiny a už vůbec neřeší znalost práva. Po tom, co uchazeči o studium na Masaryčce TSPčky projdou, vezmou se stejné varianty testů a vypočítá se stupnice pro percentil. Každý uchazeč tak získá svůj percentil, který představuje, kde na škále 0-100% se mezi ostatními řešiteli nachází. Čím větší percentil, tím lepší. Zjednodušeně řečeno, percentil říká, kolik lidí jste při řešení překonali a kolik je naopak před vámi. Je častým omylem porovnávat po obdržení výsledků s kamarády, kolik má kdo bodů a stěžovat si na to, že někdo získal např. za 34 bodů percentil 60% a druhý za nižší počet bodů percentil 75%. Každý vás v tom případě psal jinou variantu testu a z každé se tak vypočítávaly percentily dle počtu bodů dosažených skupinou řešících. To byla teorie, pro pochopení základního principu však velmi důležitá. Teď na veselejší notu. Všechny testy studijních předpokladů jsou veřejně dostupné na webu univerzity, můžete si je tam stáhnout (včetně řešení) a zkoušet si, jak by vám šlo jejich řešení v minulých letech. 
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze nemá pro přijímací řízení vlastní testy, ale využívá Národní srovnávací zkoušky, všem dobře známé jako SCIO testy. Jejich hlavní částí je test OSP (Obecných Studijních Předpokladů), rozšířený o Základy Společenských Věd. Máte-li na střední škole předmět ZSV, víte o čem je řeč. Samotné OSP jsou pak de facto podobné jako výše zmíněné TSP v Brně. Opět krátké úlohy směřující k prověření různých druhů logiky. Výsledku z OSP je přikládána při hodnocení větší váha než získaným bodům ze ZSV. Mimoto můžete při přijímačkách do Prahy získat bonusové body za výsledek maturity nebo státní zkoušky z jazyka. 
No a konečně Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci na to jde stejně jako ta pražská. Tedy opět OSP testy od Scia obohacené o ZSV část. Maturitní vysvědčení ani jazyk vám žádné body nepřidá. Na rozdíl od TSPček nejsou u OSP volně dostupné varianty z minulých let, na webu Scio je pouze jedno torzo ukázkového testu (varianta OSP R). Nicméně vzhledem k tomu, že je rozdíl mezi OSP a TSP minimální, doporučuji pro přípravu použít klidně ty. Z uvedeného vidíte, že pro to, abyste složili přijímačky na jakoukoliv právnickou fakultu u nás, je nejdůležitější mít zvládnuté právě přijímací testy. Ně dejepis, ne češtinu a ani ne právo. Do Prahy a Olomouce bude dobré zopakovat si ZSV, pokud jste tento předmět „přehlíželi“ během školy, ale hlavně si zkoušejte TSP testy z minulých let a zkuste se zlepšovat v částech, které vám nejdou. Dejte si na řešení stejný čas jako budete mít na přijímačkách a ve svém vlastním zájmu při řešení doma nepodvádějte. Počítejte s tím, že na ostro budete mnohem víc stresovaní než v domácím prostředí, které znáte. Části, které vám nesedí, zkuste zlepšovat. Mně například šly slušně číselné řady a prostorová představivost, ale měl jsem problémy s výrokovou logikou. Sežeňte si tedy v těchto oblastech nějaké informace či jednodušší příklady na internetu a zkuste tomu přijít na kloub. Když budete doma neustále dosahovat špatných výsledků, zvažte nějaký přípravný kurz na přijímací zkoušky.
Jaký obor práva bych měl/a studovat? Jaké zaměřní jsi si vybral ty?
Bavíme-li se o magisterském (tedy pětiletém) studiu práv, tak na všech právnických fakultách je jen jeden obor, a to Právo a právní věda. Jinými slovy se studuje veškeré právo, ne kupříkladu jen trestní nebo občanské, jak si mnozí myslí. V posledním ročníku se sice píše diplomka a tam si musíte vybrat, na které katedře jí hodláte psát, ale to už máte za sebou dávno za sebou zkoušky ze všech předmětů (oborů práva).
Jak probíhá studium na vysoké škole?
Studium na vysoké škole obecně (nejenom na právnické fakultě) se skládá ze semestrů. Jeden semestr představuje polovinu školního roku, v případě pětiletého studia je tedy 10 semetrů, přičemž se střídá vždy zimní a jarní. Během semestru kromě poznávání nových lidí (a hospod) budete muset občas navštívit i vaši alma mater. Každý předmět má přednášky, které jsou nepovinné a semináře, do kterých naproti tomu budete muset, jinak nedostanete zápočet (ten potřebujete, abyste mohli jít ke zkoušce). Na přednáškách se probírá teorie dané látky a na seminářích se následně aplikuje, tj. dělají se různé příklady. Pokud si chcete studium zjednodušit na naprosté minimum, přednášky vynecháváte a na seminářích nedáváte pozor. Divíte se, že vám to bez problémů prochází, ale pak přijde jedno velké ALE. Ono ALE (díky němuž uvedený přístup nedoporučuji) představuje zkouškové období, které je na konci každého semestru. Vždy se přikrade nenápadně a mnohem rychleji než čekáte. V tu chvíli se ukáže výhoda těch, kteří se věnovali přes semestr škole a naopak fatální nevýhoda těch, kteří místo toho zjišťovali, kde v okolí točí nejlevnější pivo. Jestliže školu přes semestr zanedbáváte a neučíte se, bude pro vás zkouškové období synonymum stresu a poloprobdělých nocí nad vypracovanými otázkami. Sami se rozhodněte, kterou cestou chcete jít. Když zkoušku nedáte, můžete ji opakovat (na každé fakultě je počet opakování různý), jenže tím si ke zkouškám do dalšího semestru “přenášíte” ty z předchozích a smrtící lavina se zvětšuje. Navíc, nelze všechny zkoušky ze semestru neudělat, protože za každou získáváte kredity a nedosáhnete-li určitý počet kreditů, tak … tak následuje GAME OVER. Co se týče rozvrhu předmětů v týdnu, tak ten si sestavujete sami. Alespoň na brněnských právech tomu tak je. Dopředu je dáno, které předměty jsou pro daný semestr pro vás povinné, a které máte volitelné. Za celé studium musíte absolvovat určitý počet volitelných předmětů, doporučuji si je tedy rozložit napříč studiem. Systém sestavování rozvrhu probíhá online, u seminářů předmětů jsou uvedeny vyučované hodiny v rámci týdne a registrace na ně funguje podle pravidla “kdo dřív klikne, ten dřív bere”. Můžete se díky tomu rozhodnout, zda chcete být ve škole co nejmenší počet dní v týdnu a mít každý den hodně seminářů, nebo si to rozložit do celého týdne. V prvních semestrech se v tomto ohledu nedá moc manévrovat, myslím, že pod tři-čtyři dny se nedá dostat, naproti tomu v posledních semestrech už není problém chodit do školy jen jeden den v týdnu. Ještě malá poznámka na závěr této odpovědi. Napsal jsem, že semestrů je 10, měl bych však správně napsat, že by tomu tak mělo být. Pokud se vám některou ze zkoušek nedaří složit, může se stát, že si budete muset dobrovolně nebo nuceně studium prodloužit. Stejně tak na škole zůstanete více semestrů, jestliže si studium přerušíte, odjedete na studijní pobyt a v dalších případech, které ani popravdě všechny neznám.
Dostal/a jsem se na dvě vysoké školy, lze je studovat obě prezenčně? Je to zvládnutelné?
Je to zvládnutelné. Ale připravte se na to, že vám to sebere veškerý volný čas. A samozřejmě vás musí obě dvě velmi bavit, protože přes semestr vás čeká neustálé přejíždění mezi jednou a druhou školou (a knihovnou) a přes zkouškové období nefalšované peklo, kdy budete mít dvakrát více zkoušek než vaši spolužáci s jednou školou. (Já bych na to neměl 🙂 )
Lze studovat práva při práci?
Při běžné práci, do níž musíte chodit od osmi do čtyř podle mého názoru ne. Pětileté magisterské studium je pouze prezenční, tudíž by na začátku nebylo možné si ani sestavit rozvrh tak, abyste se mohli účastnit povinných seminářů. Možnou variantu bych viděl ve využití možnosti Individuálního Studijního Plánu (ISP), ale s tím nemám osobní zkušenosti, tudíž byste si případné bližší informace museli zjistit na studijním oddělení dané fakulty.
Dostal/a jsem se na právnickou i ekonomickou fakultu. Co si mám podle tebe vybrat? V čem vidíš lepší budoucnost?
Překvapilo mě, kolik lidí se mě na tuto otázku ptá. Musím říct, že se přitom vůbec necítím povolaný na ní odpovídat. Ekonomickou fakultu jsem nestudoval, právnickou sice ano, ale právo nedělám. Je jasné, že mezi právy a ekonomkou je hodně třecích ploch, oba obory toho mají hodně společného. A u obou těchto oborů se říká, že je přetlak poptávky uchazečů o práci před nabídkou pracovních míst. Doporučuji vám tedy vybrat si školu, která je bližší vám a vašim představám, o tom, co byste chtěli v budoucnu dělat. Hodně lidí studuje práva a ekonomku dohromady, třeba jen první semestr, a následně se rozhodnou, co jim vyhovuje víc a druhou školu ukončí.
Co můžu dělat s vystudovanými právy? nebo Jaké je uplatnění právníků v dnešní době?
Jak už jsem napsal v předchozí odpovědi, právníků je v dnešní době hodně. Nebo spíše vystudovaných absolventů práv hledající práci. Najít místo není úplně jednoduché. V Brně je to složitější než v Praze. Jak je to v jednotlivých krajích nevím. Co se týče výběru zaměstnání, tak nejvíce absolventů začíná jako advokátní koncipienti s tím, že po třech letech a získání zákonem požadované praxe, mají po složení advokátních zkoušek možnost být zapsání do advokátní komory a postoupit tak na kariérním žebříčku v advokátní kanceláři, v níž pracují, nebo si založit vlastní. Ony zmíněné tři roky jsou však nutné a zaměstnavatelé to vědí, proto mají často koncipienti nezáviděníhodný plat a pracovní podmínky. K tomuto tématu velmi doporučuji článek od Petra Němce. Kromě advokátního koncipienta to můžete zkusit ve státní správě, na úřadu nebo v nějaké firmě. Možností s právy je hodně a nakonec … nemusíte dělat zrovna právo. Taky ho nedělám. Jeho znalost vám však přijde vhod v mnoha jiných oblastech. To by byly tedy nejčastější otázky, které padaly v diskuzi pod minulým článkem a které mi chodily do mailu. Máte-li nějaký další, který nebyl zmíněn, napište jej do diskuze. Pokud se bude konkrétní dotaz často opakovat, rozšířím o něj v budoucnu článek.
Dobrý deň. Chcel by som sa vas opytat, ze ako to je s cudzími jazykmi (skusky z anglictiny a povinne predmety v anglickom jazyku) na Masarykovej univerzite.
[1] Miro: – Na Masaryčce je povinný jeden cizí jazyk. Já měl angličtinu. Neřeší se tam gramatika ale spíše slovíčka a spojení z práva. Je to myslím tří semestrální předmět a je zakončen zkouškou. Nic, co by nešlo udělat s běžnou znalosít angličtiny (např. středoškolské).
Měl bych jednu soukromou otázku. Co tedy děláte? Čím si vyděláváte? Studujete jinou školu nebo něco jiného?
[3] Honza: – Podnikám na internetu
Díky za odpověď. Ještě bych se chtěl zeptat, zda-li má cenu se do studia práv vůbec pouštět. Dočetl jsem se totiž, že ve státní administrativě platí stop stav a soukromá sféra již je právníky přesycená.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se na „právech“ uplatňuje nějakým způsobem matematika (mám na mysli klasické počítání, výuka matematiky jako takové). Děkuji.
[6] Bára: Naštěstí ne, Báro. Jinak by tam, obávám se, polovina lidí nebyla 🙂
Dobrý den Ondro, nevíte o někom, kdo by mne připravil na PZ? Samozřejmě, že podklady z minulých let mám, ovšem jde mi konkrétně o logiku, číslené řady..chápu, že se to dá naučit opakováním, ovšem vzhledem k tomu, že některé věci mi hlava nebere, určitě jsou postupy, princiy, které se dají naučit a v tom bych potřebovala helfnout 🙂 Díky za info.
[8] Radka: – Radko, nejprve bych osobně hledal mezi kamarády, kteří mají pro danou věc větší nadání – větší cit pro matiku nebo logiku. Dále nevím, zda jsou ještě otevřeny nějaké kurzy, kde se připravuje na přijímačky na MUNI. Ty by byly dobré. Potom knížky o přijímačkách na MUNI. No a nakonec si můžeš dát nějaký inzerát nebo si sehnat nějakého studenta přímo z MUNI. Někoho např. po Skypu.
Zdravím, chtěla bych se zeptat, jakou střední školu jste studoval Vy. Nebo spíše, když se chci dostat na práva, je lepší gympl, nebo přímo střední se zaměřením na právo?
[10] Sofie: – Dle mého názoru je rozhodně lepší gymnázium.
Zdravíčko, studuji střední školu se zaměřením na právo. Mám i tak šanci se na práva dostat? Mám právě pochybnosti ohledně předchozí otázky :/
[12] Tereza: – Samozřejmě, že máš.
Zdravím, jaká je tedy skutečnost? Je právník bohatý, jak se většině lidí zdá?
Ahoj, slyšela jsem, že když se někdo na práva nedostane, může využít celoživotního vzdělávání. Tam berou každého nebo i to je nějak omezeno? díky
[15] Agnes: – Ahoj, to nevím, neslyšel jsem o tom. Zkus se obrátit přímo na studijní oddělení, tam by ti měli dát vědět.
Ahoj Ondřeji,mohl by jsi mi prosím poradit ohledně výběru gymnázia? Ráda bych se pak dostala na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a jsem teď na odvoláni na gym Na Vítězné pláni kde bohužel je velký převis a obávám se že příští týden se nedozvím kladnou odpověď a pak mám uspěšně složené přijímačky na gymnazium Amazon což je humanitně jazykové ale soukromé a nejsem si jista zda se z tohoto gymnázia na práva dostanu. Jinak teď vychazím s vyznamenáním. Moc diky za radu Eva
[17] Eva: – Ahoj Evo, rád bych ti poradil, ale neznám pražská gymnázia a popravdě netuším, jaký je mezi nimi kvalitativní rozdíl. Gymnázium (jakékoliv) je podle mě nejlepší volbou, takže bych to nebral za zásadní, pokud se nedostaneš na ten gympl, o němž píšeš. Ostatně, 4 roky jsou velmi dlouhá doba na to, aby jsi se mohla připravovat i mimo vyučování. Hodně štěstí
Dobrý den, mám takový dotaz možná i hloupý. Tento rok už podruhé jsem se hlásila na práva bohužel tento rok mám percentil 83 a většinou se píše že berou do percentilu 90. Vy jste studoval v Brně, neznáte někoho kdo by se tam dostal i s tak nízkým percentilem jako já? myslím tím, že někteří lidé odmítli studium apod. a tím pádem se dostane řada na ty méně úspěšné. Děkuji za odpověď.
[19] Michaela: – Michaelo, když vyhlásí percentil, tak zpravidla vyjde řada i na lidi s nižšími percentily. To ale obecně asi víš. Já osobně nevím už ani kolik měli mí spolužáci percentily, takže v tomto ti bohužel nepomůžu (je to už 8 let 🙁 )
Dobrý večer, máte moc hezky napsané odpovědi. Určitě spoustě lidem pomůžou. Já bych práva moc studovat chtěla, ale nevím, jestli to vyjde, mám percentil 45 a zatím není rozhodnuto o přijetí, ale obávám se, že to stačit nebude. Není mi už také 18, takže musím na sobě zapracovat a nějak rychle se na práva dostat. Práva musím studovat jedinně kombinovaným studiem, tak snad Vám vyvrátím Vaši odpověď, kdybych se tam dostala a nějak to půjde (rodina, práce) a navíc jedině v Brně, protože jinde kombinované studium nejde. Je mi líto, že testy jsou jaké jsou, já co se týče znalostí práv, tak to zvládám levou zadní. Z práv jsem měla vždy jedničky. Matiku nikdy nedám. Co myslíte, pomohl by mi nultý ročník v přípravě na TSP? Nyní končím dálkové studium na veřejnosprávní škole. Díky za odpověď. Š.
[21] sebinka: sebinka – pokud si mohu dovolit vstoupit do diskuze, upozornil bych na fakt, že percentil 90 u TSP se pohybuje kolem 38 bodů (ze 70). Tzn. zhruba 90% uchazečů napíše správně pouze něco nad polovinu otázek. Vám tím pádem stačí napsat správně (ale opravdu správně) ty bloky ve kterých té matematiky není tolik. Neznamená to, že byste musela napsat správně všechno. A z mé osobní zkušenosti – přípravný kurz TSP, který trval půl roku, mi velmi pomohl (mimojiné i k uvědomění faktu v prvním odstavci), určitě bych ho doporučil.
Zdravím, Ráda bych se zeptala jaká další uplatnění má člověk, který práva vystudoval. Myslím různé oblasti. A další menší dotaz… Jak je to tedy s těmi třemi roky praxe za minimální mzdu za ne zrovna příjemných podmínek? Prošel jste si tím taky? Já si četla ten článek od Petra Němce a docela mě vylekal. Je pravda, že je trh už přesycen? Práva mi připadají pro mě jako ideální volba, jenom mám obavy, jestli budu po jejich vystudování schopná najít práci. Děkuji předem za všechny odpovědi. Adriana
[23] Adriana: – Kromě uvedených právnických profesí v článku je hodně firemních právníků, to je podle mě zajímavé uplatnění. Co se týče praxe tak tady nevím, sám jsem se právu nevěnuji, nedělal jsem tedy nikde koncipienta. Se sháněním práce to je těžké předpovídat, nemám křišťálovou kouli. Za pět let může být situace jiná než je dnes.
Zdravím, letos končím třeťák na gymnáziu a také přemýšlím nad právy. Zároveň mám ale dost slabost pro jazyky a v budoucnu bych chtěla spíš žít v cizině… pokud budu studovat práva v Čr, je možné se zaměřit na nějaký druh práva, který by mi pak umožnil sehnat práci i mimo naši republiku? (Tím myslím, jestli je nutné studovat pouze české zákony nebo je možné později se zaměřit i na nějaké mezinárodní..?) Předem díky za odpověď, Janča
[25] Jana: – Ahoj Jančo, na všech právních fakultách se standardně studuje Mezinárodní právo, které zmiňuješ. To je ale o styku dvou států v podobě mezinárodních smluv, sporů mezi státy apod. Mimoto si pamatuji, že bylo možné si zapsat nějaké nepovinné semináře na Masaryčce na polské nebo německé právo. Pokud ale nechceš dělat právo v USA nebo Anglii, kde mají jiný právní systém (a stejně bys musela mít školu vystudovanou tam), tak na ostatní evropské národní práva bys neměla mít problém se přeorientovat, budeš-li tomu věnovat dostatek času a úsilí. Ostatně, na VŠ se stejně neučí paragrafy nazpaměť, škola ti dá schopnost se orientovat v systému a ten byť se liší mezi státy v mnoha jednotlivostech, tak je pochopitelný stejnými postupy.
Ahoj, prvně bych ti chtěla moc poděkovat za úžasné stránky, díky! A následně bych na tebe měla jednu otázku. Hodně mě baví jazyky a přemýšlela jsem o studiu překladatelství a tlumočnictví. Avšak teďka si už s tím nejsem tak jistá a docela mě začalo zajímat právo. Ráda bych ale v budoucnu vyjela do světa (např. Anglie) a mám obavy, jestli bych tam našla s českým právem uplatnění. Přeci právo anglické se od toho českého občas liší, mají tam jiné zákony atd. Tak se chci zeptat, jak to vidíš ty? Jestli si myslíš, že bych si studiem práv v ČR „zavřela“ dveře do světa? Děkuji.
[27] Lenka: – Ahoj Lenko, obávám se, že s českým právem bys v Anglii skutečně neměla uplatnění. Jak správně píšeš, právo anglické se liší od českého, ba dokonce od všech kontinentálních práv (německého, italského, švédského atd). Jedná se o úplně jiný právní systém, který je stejný pouze v Anglii a v USA (např. porota u trestních věcí, precedenty atd. atd.), nic z toho v kontinentálním právu nemáme. Pokud nebudeš studovat právo v Anglii nebo USA tak v těchto zemích nebudeš mít moc šancí na právní praxi. Na druhou stranu ostatní práva v Evropě (krom toho anglického) se neliší od českého až tak fatálně, právě proto, že to je podobný právní systém.
Čo si prosim ta myslíš o štúdiu práva v USA? Žijem na Slovensku a študujem na gymnáziu..Dá sa to vôbec ?
Dobrý deň, chcela by som sa spýtať či berú aj známky z polročných vysvedčení? A od ktorého ročníka?
Mario, toto by mělo být snadno dohledatelné na webu každé z univerzit.
Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na co se přesně zaměřit při maturitní zkoušce z předmětu právo.
Zkoušejícím bude bohužel méně oblíbená profesorka s titulem JUDr., která nemá ráda moc základní a naučené definice z knih. Vůbec tedy nikdo netuší jak s ní máme při této zkoušce mluvit. Moc děkuji za nějaké tipy:)
Dobdý den, chtěla bych se zeptat zda je lepši jít na gymnazium nebo na obchodní akademii na obor ekonomicke lyceum. Musím se rozhodnout, ale radsi bych to lyceum. Ale nevim jestli bych mela šanci dostat se na práva.
Myslím, že to je z hlediska přijímaček jedno, takže co ti více vyhovuje osobně.
Ahoj, chtěla bych se zeptat, zda-li nevíš o efektivní cestě, jak uspět u OSP, chodila jsem na přípravné kurzy, ale moc mi nepomohly…
Rsp. zda-li se dá OSP nějakým způsobem natrénovat, čeká mě poslední zkouška a zatím jsem se nedostala. Přičemž mi už přijde, že na to snad ani nemám buňky…
kolik si měl bodů když si šel na právnickou fakultu a z kolika?
Nevím kolik a nevím z kolika. Ale myslím, že tehdy nebyly mínusové body, takže je teď potřeba volit jinou strategii tak či tak.
Dobrý den,
Teď jdu do 4 ročníku střední umělecké školy se zaměřením na prostorový design.
Aktivně chodím na zasedání spolku Šalamoun,kde se řeší právní činnost a celkově by mě bavilo studovat tento obor.
Je ale vůbec možné dostat se na práva ze školy,kde mě vedli především k umění a architektuře?
Předem děkuji za odezvu 🙂
Ahoj Elizabeth,
určitě to možné je. 🙂 Alespoň, co se týče práv Masarykovy univerzity v Brně (MUNi). Při testu studijních předpokladů (TSP) se nerozlišuje tvoje předchozí vzdělání, známky ze střední škody apod. Pouze se hodnotí, co “předvedeš“ u samotných TSP. Je to jen o Tobě a tvých znalostech. Samozřejmě do toho zasahuje spousta dalších okolnostì, jako je stres, na jaké narazíš otázky ve tvé variantě otázek (v roce 2016 bylo 12 variant), apod. Nicméně, jak se říká: Štěstí přeje připraveným. 🙂
PS: Ondřeji, děkuji Ti za tyto stránky, diskuzi a supr přístup. 🙂
Ahoj, ďakujem za nápomocný článok.
Chcela by som sa ťa opýtať ako je to so Slovákmi študujúcimi právo v Čechách? Môžem pracovať aj na Slovensku po vyštudovaní práva v Českej republike ihneď alebo sa tam skladá ešte nejaká skúška?
Vďaka za odpoveď
Ahoj, na Slovensku můžeš pracovat po vystudování v ČR bez nějaké dodatečné zkoušky.
Zdravím, mám šanci se dostat na UK v Praze na práva, když po sečtení ZSV a OSP mám 40.08?
V roce 2015 bylo potřeba 171 bodů.
A kolik bylo jako z OSP + ZSV. Když se nepocitaji bonifikace.
Podívej se na stránky http://www.prf.cuni.cz, tam si v liste
Píšu to na mobilu, takže dokončení předcházejícího – tam si v liště klikni na přijímací řízení a podívej se kolik bodů se dává za bonifikaci a máš tam i podmínky pro přijetí. Pak si odečteš od těch 171 ty body za bonifikaci a hned víš kolik budeš asi tak minimálně potřebovat bodů ze Scio testů. Počítej s tím, že ta hranice může být vyšší, tudíž je dobré mít celkem se všemi bonusy co nejvíce bodů. Pak je ještě možnost přihlásit se do CŽV.
Jake jsou studijni podminky, abych mohla byt advokatkou? Kolik let studia?
Dobrý den, chtěla bych se zeptat zda po vystudování práv jsou nutné advokátní zkoušky nebo si můžu najít zaměstnání i bez nich. Popřípadě o jaká zaměstnání by se jednalo.
Předem děkuji za odpověď.
Gabrielo, advokátní zkoušky jsou potřeba pouze, chce-li být člověk advokát. Čili bez nich můžeš dělat všechna ostatní zaměstnání – firemního právníka, na úřadě, všechny profese u soudu atd.
Dobrý den, je mi sice 14, ale už dlouho přemýšlím o právech, proto mám otázku. Jaké gymnázium je v Brně nejlepší abych potom šla na Masarykovu univerzitu? Předem děkuji
Dobrý den chtěla by jsem se zeptat jakou stredni skolu bych podle vás mela vystudovat aby jsem se na práva dostala?
Pekný deň, ja by som sa chcel opýtať, čo si myslíte o štúdiu práva v angličtine, či sa to dá zvládať študovať aj mimo územia Česka a Slovenska.
Kdysi jsem také měl na výběr, zda ekonomii nebo práva. Nakonec zvítězila práva, ale rozhodl jsem se raději, že se budu zaměřovat na mezinárodní právo. Teď jsem před nedávnem dodělal titul LL.M. v oboru mezinárodní obchodní právo (http://www.ustavprava.cz/cz/sekce/llm-international-commercial-law-922/)
Takže ta profese je defacto univerzální…
Ahoj,
chodím do druhého ročníku na Gymnázium. Jak je zvykem, tak dochází k možnosti navolení si předmětů…je možné studium latiny, takže by mě zajímalo, jestli si myslíš, že je v tomto oboru využitelná natolik, abych jí věnovala čas, nebo bych si měla raději zvolit jiný seminář…například právní?
Ahoj Ilono,
latina je dobrá jen jako zajímavost, není to rozhodně nutnost. Jiné předměty ti podle mého pomůžou více.
Ahoj, chtěla bych se tě zeptat na pár informací ohledně toho.
1. Pro ty co nejsou přímo z Brna /Prahy myslíš že je lepší si sehnat podnájem a nebo kolej?
2. Jak jsi psal s uplatněním práv mimo ČR, s právem v Polsku byl by k tomu i polsky jazyk? Nebo polské právo v angličtině?
Předem děkuji za odpověď 🙂
Ahoj, už je to bohužel více než 10 let, co jsem nastupoval na školu, takže bude lepší se zeptat přímo na fórech aktuálních studentů. S bydlením je to navíc složitější o to, že jsem nikdy na koleji nebydlel, byli jsme ve společném bytě od začátku se spolubydlícími. Tam by ale neměl být problém zjistit aktuální ceny koleje vs. nájmu bytu (při X lidech). K té druhé otázce se budeš muset skutečně zeptat někoho, kdo studuje práva teď. Díky za pochopení.
Ahoj, mam vystudovane anglicke pravo v anglii ( llb, lpc & llm). Jake mam sance dostat praci ktera s pravem souvisi v cechach? Myslim peknou kvalitni praci. Pokud pracuji jako pravnik tady, je moje profesni praxe transformovatelna do cech?
Silva
Dobrý den,
chtěla bych se vás zeptat, jestli potřebuji na soudce další školu. Také se chci zeptat jestli nejsem moc malá na to, abych měla takové otázky?? Je mi 12 let, ale o svém povolání mám jasno, tak chci vědět vše co mě čeká. Předem děkuji za odpověď Emma.
Dobrý den, Emmo. Na to, aby jsi mohla dělat soudce ti bude stačit vystudovat práva, po jejich dokončení ale budeš muset mít ještě nějakou praxi (na soudě) než budeš moci soudce dělat. Hodně štěstí se studiem.
Dobrý den,
jmenuji se Lea, je mi 15 let a studuji osmileté gymnázium ve Zlíně. (na gymnáziu už tedy studuji od 6. třídy základní školy )Momentáně jsem ve 4.ročníku prvního stupně ,tedy v Kvartě. Bral byste to jako výhodu pro studium práv ?
Dobrý den, Leo. Trochu to je výhoda, ale stejně bych si dělal testy z minulých přijímaček na práva, to je větší výhoda.
Díky bohu, že jsem po přečtení tolika svědectví o jeho práci uvěřil v Dr. SUNNYHO a rozhodl jsem se ho kontaktovat. Píšu své vlastní svědectví, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že by to bylo možné. Než jsem potkal Dr. SUNNYHO, cítil jsem, že to všechno jsou pověrčivé názory a že kouzlo nebylo vědecky dokázáno jako pravdivé, ale tento zaklínač mě přiměl věřit opaku. JE TO DOBRÝ ČLOVĚK. Dostal jsem svého bývalého přítele zpět s pomocí tohoto muže po 1 roce snažení, ale zdálo se, že se neukázal žádný možný prostředek. Pokud jste četli nějaké svědectví o Dr.SUNNY, je to pravda. Můj přítel mě opustil před více než rokem a já jsem ho chtěla mít zpátky a snažila jsem se ho prosit, aby se ke mně vrátil, ale nechal mě slyšet a na veřejnosti jsem vypadal jako blázen. Doktora SUNNYHO mi doporučil můj přítel, kterému také pomáhal na mém pracovišti, a řekl jsem mu, že je pověrčivý a hlupák, že věří v takové fetišistické věci. Ale po tolika úvahách o tom jsem ho šel hledat online a rozhodl jsem se ho kontaktovat e-mailem. Brzy mi dal číslo svého mobilu a chvíli jsme si také povídali. On je nejlepší. Než tvé kouzlo zafungovalo, už jsem si byl jistý. Během 2 dnů mě tentokrát přišel prosit můj bývalý přítel, který se po 1 roce vysmíval, že je k ničemu. Nevěděl jsem, co ten muž udělal, ale dělá to pro mě velmi dobře. Děkuji jemu a svému příteli za to, že se s ním setkáváme také každý den mého života. Věřím, že pomůže každému, kdo ho přijde kontaktovat drsunnydsolution1@gmail.com nebo přes WhatsApp na +2348082943805