Londýn 2008: Londýnská muzea komorní

Přestože patří Londýn z hlediska turismu k nejdražším městům na světě, jedno pozitivum se mu pro běžného návštěvníka upřít nedá, a to volný vstup do drtivé většiny muzeí a galerií. Na jedné straně jsou zde atrakce jako Voskové figuríny Maddame Taussaud či ruské kolo London Eye, které jsou doslova předražené a denně plné lidí, na straně druhé si můžete vychutnat pohled na obrazy Vincenta van Gogha, antické památky či Rossetskou desku zcela zdarma. Návštěvu některého z muzeí lze tak každému jedině doporučit, obzvlášť vezmu-li v potaz, že jich Londýn nabízí na výběr velké množství a to i pro někoho, kdo není zrovna milovníkem historie.

My jsme se první týden kromě procházení londýnských parků, rozhodli za horšího počasí navštívit ta největší a hlavní muzea. Každé z nich nese své vlastní téma a i když o dané věci nevíte zhola nic, dýchne na vás určitou atmosférou a třeba vás nakonec i osloví. To se mi stalo v případě Tate modern, což je galerie moderního umění, o kterém mám já asi takové znalosti jako o tradičním způsobu výroby rumunské keramiky, ale to muzeum je natolik zvláštní a různorodé, že vyráží dech. Vezměme to ale popořadě.

Museum of London

Museum of London už podle svého názvu napovídá, že je muzeem, které se zabývá historií hlavního města. V turistických průvodcích je to poměrně opomíjené místo. To je sice velká škoda, ale na druhou stranu zde díky tomu nestojí fronty návštěvníků a tudíž je možnost si vše v klidu projít. Budova muzea stojí v městské části Barbican, v místě, které nepřipomíná Londýn vůbec tak, jak jej znáte z obrázků nebo televizních dokumentů. Vše je zde ponuré, šedé, bez zeleně, této čtvrti vládne jen beton, ocel a sklo. Naštěstí, muzeum samo je uvnitř dobře řešený stánek uspořádaných informací z dějin, kde získáte o Londýnu ty hlavní informace a souvislosti, jež se vám při dalším putování budou určitě hodit.

Museum of London

Výhodou tohoto a i dalších muzeí, je řada interaktivních aktivit, které vám zabrání upadnout do bezcílného bloumání od exponátu k exponátu. Můžete se tak zastavit u počítače a v minihrách na obrazovce se pokusit například postavit kruhový dům z dob prvního osídlování Londýna nebo se snažit přežít jako mladík osmnáctého století (v možnosti zda si máte dát pivo nebo vodu, musíte zvolit pivo, protože voda byla tehdy špinavá a nakažená 🙂

Interiér Museum of London

Museum of London je podle mého názoru nutnou zástavkou při vaší návštěvě Londýna (ať si tištění průvodci říkají co chtějí). Dýchne na vás komorní atmosférou bez davů a po odchodu z něj budete chtít poznat Londýn současnosti a porovnat, kam se vyvinulo to, co jste viděli.

National gallery – Národní galerie

Národní galerie je co se týče polohy něco úplně jiného. Nachází se v tepajícím srdci Londýna přímo na Trafalgar Square a denně do ní proudí zástupy turistů. Galerie má na svých zdech obrazy z období mezi lety 1250 až 1900, rozdělené do historických epoch, přičemž každá z nich má stěny různě barevné a laděné do jiné nálady.

Mimoto se v galerii každou hodinu či dvě pořádají setkání u předem ohlášeného obrazu a odborník na dané období vypráví přes třicet minut o obrazu, souvislostech, o technice, kterým byl kreslen a čeho si máte všimnout. To je docela zajímavé, jednoho takového sezení jsme se zúčastnili, takže mám nyní ve své takřka úplné neznalosti klasických obrazů jediné světlé místo, a to že vím docela hodně o obrazu od Barteolomé Bermeja – Svatý Michael porážející ďábla z roku 1468. V případě zájmu rád poskytnu soukromou konzultaci ohledně tohoto díla 🙂

Národní galerie

Další výhodou Národní galerie je velké zastoupení obrazů od mistrů, které zná snad úplně každý, ať už má výtvarné umění rád či ne. Mluvím například o kouscích od Rembrandta, Michelangela, Moneta či už zmíněného Vincenta van Gogha. Pohled na jejich díla vás potěším v tom smyslu, že jste alespoň jednou mohli stát u originálního plátna a vidět tahy štětcem staré i několik stovek let.

Natural history museum – Přírodní historické muzeum

Následující tři muzea najdete v londýnské části Kensington a Knightsbridge prakticky hned vedle sebe. Řeč je o Přírodním historickém muzeu, Viktoriině a Albertově muzeu a Muzeu vědy. Každé z nich je tématicky o něčem úplně jiném a dovolím si říct, že z těchto tří různorodých „žánrů“ zaujme každého alespoň jeden.

První možností je právě Přírodní historické muzeum, které má rozhodně nejhezčí exteriér a interiér. Je postaveno v pseudogotickém stylu a ve svých útrobách skrývá vše, co má nějakou souvislost s přírodou a především s přírodní historií. Hned u vchodu na vás rozevírá tlamu rekonstruovaná kostra dinosaura a v dalších částech můžete vidět například vycpaná zvířata z celého safari či model modré velryby visící od stropu v měřítku jedna ku jedné.

Vstupní hala muzea

Nás nejvíce zaujalo oddělení antropologie, věnované člověku. Kromě nadživotního oka či lidského embrya o velikosti skoro dva metry, zde bylo hodně interaktivních stanovišť s optickými klamy, testy na paměť nebo zrcadly deformující realitu. Ostatně podívejte sami.

Hanka a já – deformovaní

S tímto obrázkem se také pro dnešek rozloučím, zítra vydám pokračování o Viktoriině a Albertovu muzeu, Muzeu vědy, velikánovy velikánu – Britském museu a konečně také o galerii Tate modern, jež mě překvapila nejvíce.-