Londýn 2008: Nový dům a londýnské parky

Po třech dnech našeho pobytu v Londýně nás konečně agentura podle slibu přestěhovala do lepšího ubytování. S tím minulým se to nedá ani srovnávat, nový dům je mnohem větší, čistší, stojí v hezčí ulici a náš pokoj je útulný. Ty předchozí dny v share housu s výhledem na cihlovou stěnu Tesca však přinesly nakonec přeci jen jedno pozitivum a to skutečnost, že nám v agentuře spočítali cenu za bydlení výrazně nižší než říkají jejich webové stránky. Původně jsme předpokládali, že budeme platit 280 liber každý plus 60 liber vratnou zálohu, nakonec jsme se ale dohodli na 500 librách za oba včetně záloh. Nevím, zda je to tím, že nemají aktualizovány webové stránky, nebo nám chtěli nějak vykompenzovat ty ploštice, tak či tak jsme si nestěžovali. Alespoň zbylo více na naše poznávání Londýna, do něhož jsme se pustili hned druhý den po snídani.

Z důvodů krásného počasí a nejistoty, jak dlouho ještě bezmračná obloha v Anglii vydrží, jsme se nejprve vydali navštívit londýnské parky, kterých je hned několik. Pokud jde jen o centrální Londýn, najdete v něm pět hlavních ostrovů zeleni. Tím nejznámějším, největším a bohužel nejnudnějším je Hyde Park, který se ve své šířce přelévá přes jezero Serpentine do Kensington Gardens. Hyde Park je tak velký, že to mnohého návštěvníka překvapí. Je to nekonečně stejná plocha zeleni brázděná betonovými uličkami, pomalu se procházejícími páry a sportovci na kolech a in-line bruslích. Po trávnících, které jsou každý velký bezmála jako fotbalové hřiště, se v odpoledních siestách rozmísťují lidé na lehátkách, s dekami a proutěnými piknikovými košíky nebo jen tak ulehají do pečlivě osekané trávy. Hlavní výhodou Hyde Parku je to, že si zde kdykoliv najdete místo, kde byste si mohli lehnout relativně daleko od nejbližších lidí, zahrát si s přáteli fotbal, roztáhnout přenosné hřiště na volejbal se sítí anebo si zaházet talířem. Hyde Park je zkrátka obrovský a v tom je jeho pozitivum i negativum zároveň.

Hyde Park

My osobně jsme zašli do Hyde Parku v neděli, tedy v době, kdy se zde večer konají legendární setkání žvanilů na Speakers Corner, což je akce, kdy si může kdokoliv stoupnout na vyvýšené místo a povídat, co se mu zlíbí. Na první pohled to vypadá jako setkání bláznů a až na ten druhý vám dojde, že tomu tak skutečně je. Někteří řečníci skoro bez vnímaní reality často opakují desítky minut stejné fráze, jiní se snaží diskutovat, ale podle rozhořčeného davu často přehlíží argumenty posluchačů. Jako atrakce je to ale každopádně velký zážitek, ostatně kde jinde by jste mohli stát mezi třemi lidmi propagujícími do vykřičení hlasivek tři různá náboženství? My jsme strávili na Speakers Corner něco okolo hodiny. Před naší cestou do Hyde Parku jsme si v místním obchodu koupili sadu létajících talířů a takové zakřivené plastové lopatky pro chytání balónů, takže jsme strávili neděli běháním po trávě, odpočíváním pod stromem, jedením doma připravených sendvičů a řečnická přehlídka byla jen tečkou za dnem, který nás příjemně unavil.

Speakers Corner

Další dva parky, kterým se jako turista v Londýně nevyhnete, ani kdyby jste se hodně snažili, jsou Green Park a St. James Park. Podobně jako v případě Hyde Parku a Kensington Gardens se jedná v zásadě o park jediný, který ale v tomto případě neodděluje jezero, ale slavná třída s červeným asfaltem – The Mall. Oba parky jsou v úplném centru a v jejich srdci stojí Buckingham Palace, k němuž zmíněná The Mall vede od Trafalgar Square. Ze St. James Parku je to navíc malý kousek k ulici Whitehall s Downing Street a také parlamentu s Big Benem. Když jmenuji památky, které se nachází v přímém okolí, musí vám být jasné, že tyto dva parky nenabízejí takové soukromí, které najdete mezi stromy Hyde Parku. Během každodenní výměny stráží tudy proudí nejprve davy turistů k Buckinghamu a po výměně proudí ty stejné davy přes parky pryč. Green Park a St. James Park zkrátka žijí svým vlastním hektickým životem a vždy tu někdo bude.

Lehátka v Green Parku

Na závěr jsem si nechal park, který mám rád nejvíce a kam jsme se vydali hned první den. Jedná se o Regents Park, který je ze všech uvedených parků nejklidnější, rozhodně nejhezčí a se zvláštním kouzlem přírody. V Regents Parku je vše zpomalené a i pouhé sezení na lavičce a pozorování okolí se zde protáhne bez problémů na hodiny.

Stanice metra Regents Park

K popularitě tohoto parku přispívá navíc fakt, že v severní části je ZOO a díky tomu se po celém parku vyskytují zvířata, především veverky a ptactvo všeho druhu. Od malých holubu, přes kachny až po ptáky, kteří jsou velcí jako pelikáni. Ti se volně procházejí kolem hlavního jezera a je jim lhostejné, že se procházíte dva metry od nich. Když si navíc sednete na lavičku a začnete vytahovat nějaké jídlo z batohu, začínají kolem vás zvířata kroužit a nakukovat, zda něco nedostanou. Díky tomu došlo stejně jako vloni k tradičnímu krmení veverek. Veverky se nebojí přijít doslova až k vaši botě a vzít z „ruky-do-ruky“ nabídnutou sušenku, aby s ní rychle zmizeli v koruně stromu.

Hanka krmí veverku, nebo naopak?

Veverka

Regents park se dělí na dva soustředné kruhy a v tom vnitřním se nachází navíc zahrady s úzkými štěrkovými uličkami mezi uměle vytvořenými vodopády, japonskými můstky a záhony růží. Přesto všechno je díky poloze park po většinu času skoro liduprázdný a není problém lehnout si v soukromí na trávu a spát. Pokud byste si měli vybrat během své několikadenní cesty do Londýna jeden park, který chcete navštívit, tak vám můžu Regents Park doporučit jako skvělou volbu.

Zátiší v Regents Parku

To je tedy vše z londýnské zeleni, jako další se můžete těšit na první londýnský Gastro speciál jídel, které jsme snědli. A nebylo jich málo.