Rok 2011 znamená pro Prague Food Festival a jeho pořadatele Pavla Maurera završení první pětiletky. Akce se za těch pět ročníků etablovala na místo největší české gastro akce celkem bez problémů. Aby ne, konkurence de facto neexistuje a není s čím srovnávat, proto mohou jet pořadatelé po vlastní ose ať je jakákoliv. Absolvoval jsem všechny ročníky, proto se rozepíšu trochu kriticky o trendu, který z mého pohledu festival sleduje.
Ceny
Nelze jimi nezačít. Stěžují si skoro všichni. Od prvního ročníku se podstatně zvedly. Podstatně. Za 10 grandů (250 Kč), které dostanete v ceně vstupenky si už stěží koupíte předkrm, hlavní chod, dezert a pití, pokud nevyužijete souhrné menu. Průměrná cena hlavních chodů se pohybovala v rozmezí 4–8 grandů. Nevyhnete se tedy dokoupení dalšího nebo spíše dalších bločků s festivalovým platidlem, především pokud nechcete zůstat u jedné restaurace, ale vyzkoušet jich co nejvíc. Podtitul „neobyčejné jídlo pro obyčejné lidi“ tak ztrácí na svém původním smyslu.
Místo
Letos jsme museli stejně jako minulý rok vystoupat až k Pražskému hradu do Královských zahrad. Tentokrát však do těch na severní straně, tedy bez výhledu na Prahu. Zahrady byly na první pohled dostatečně rozlehlé a vzdušné. Jako mínus se ale ukázal fatálně nedostatečný počet míst, kde by si bylo možné sednout a časem i míst, kde by bylo možné jídlo jíst. S talířky od jedné restaurace jsme museli nejednou chodit k části volného stolečku úplně jiné restaurace a přitom se prodírat chumlem lidí. Takto to vypadalo v pátek, bojím se představit hlavní nápor lidí o víkendu. Po pěti letech „zkušeností“ organizátorů nechápu, že to bylo takto nezvládnuté.
Stejně tak není možné nezmínit zákaz vstupu na trávníky, navíc briskně vynucovaný hradní stráží. Obtěžující. U letohrádku královny Anny bylo sice několik laviček, do tohoto prostoru vás však nepustili byť jen s Mattonkou v ruce. Dvojnásob obtěžující!
Fronta před otevřením bran PFF
V pruběhu let se mi tak nejvíce líbila lokalita na Žofíně v roce 2008 a potom minulý rok v jižních zahradách pražského hradu.
Doprovodný program jsem tento ročník zcela minul, nebudu jej tedy hodnotit a přejdeme k tomu hlavnímu.
Jídlo
Vyzkoušel jsem toho vcelku hodně. Jídlo bylo dobré, tradičně. Vyslovných „wow“ okamžiků bylo ale méně. Velmi mně chutnala hovězí líčka dušená na pivu od Monastery, steak od Kobe a paštika na perníku s hruškovou marmeládou u Mozaiky. Ze stánků to nejvíce žilo u francouzského belgického Les Moules a La Gare, nejdelší fronty byly u Kobe, nejlidovější ceny v poměru k jídlu držel Lokál, který rozdával vouchery na oběd zdarma u nich na ulici Dlouhá. Při východu z festivalu dostal každý oproti lístku tři speciály piva Master zdarma.
(násleudjící fotografie zvětšíte kliknutím)
Dušená hovězí líčka ve svatotomášském pivu s bramborovou kaší – Monastery
Vepřové plíčky – Lokál
Trhanec s višněmi a pivní omáčkou – Lokál
Tarte Tatin – La Gare
Ústřice – La Gare
Husí paštika
Vepřové s kapustovým zelím
Grilovaný vysoký roštěnec Kobe a hovězí svíčková Jižní Amerika, smržová omáčka, pečené mini brambory s jarní cibulkou a kukuřičný klas – Kobe
Konfitované kachní prsíčko podávané s kysaným zelím a žemlovým knedlíkem – Horizont
Tvarohové knedlíčky s jahodovou redukcí – Horizont
Hovězí jazyk „sous vide“ pomalu tažený se zeleninou, podávaný s kroupovým rizotem – Mozaika
Paštika z kuřecích jater a smržů s domácím perníkem a hruškovou marmeládou – Mozaika
Burger Mozaika v medové housce s karamelizovanou cibulí, houbami a domácí majonézou – Mozaika
Cheesecake z kozího sýra s polevou z vanilkového lusku a jemné smetany – Mozaika
Mušle s hranolkami – Les Moules
Košíček s citronovo-limetkovým bílkovým krémem
Paštika z drůbežích jater s nakládanou zeleninou, želé z dezertního vína a křupavým toustem – Kulaťák
Čokoládová pěna z tmavé čokolády s jahodovým krémem – Kulaťák
Shrnutí
Mám z letošního ročníku smíšené pocity. Ty se týkají především zdražení a tendence k usínání konceptu. Možná je na čase trochu pootočit kormidlem a změnit nastavený směr. Možná by pomohla konkurence. Zatím vidím PFF stále jako velmi dobrou akci, která měla letos několik mušek. Nic velkého, v zásadě drobnosti, které lze snadno odstranit,… ale byly. Jaký tedy byl pátý ročník z mého pohledu? Byl dobrý, ale bohužel nemůžu říct, že nejlepší. To ne.
Jak chutnaly ustrice? 🙂
[1] Radek Tomasek: – Klouzavě slizké, mořská chuť s kovovým nádechem. K tomu kyselost citrónu 🙂
Zajímavý článek, jen malá oprava Les moules je restaurace belgická nikoliv francouzská.. patří myslím do řetězce belgian beer café a Belgičani jsou na ni dost hrdí… mají tam zajímavá belgická lahvová piva. Zdraví pivní kuchař!
[3] Rovermania: – Nevěděl jsem. Díky, opraveno
Prague Food Festival? Spiš Prague food OSTUDA ! Nevím kde začít s kritikou dřív, zda u zcela nevhodně vybraných prostor kde vás s talířem v ruce střídavě vyhánějí z trávníku či od zídky, zda u nedostatku barových stolků jež vedlo k tomu, že část lidí konzumovala jídlo u debarasních stolů, popřípadě bylo volno taktéž na popelnicích. Co se vzorků týče nevím proč se z festivalu jež má sloužit především jako propagace stal prachsprostý byznys. PŘEDRAŽENÉ nijak zvlášť vyjímečně upravené jídlo. Cena vzorku zdaleka neodpovídala použitým surovinám a velikosti. (U jednoho stánku se mi dokonce stalo že když jsem si dal podruhé polívku, která v poledne nijak neohromila ale byla celkem ucházející tak odpoledne se mi u té samé polévky dostalo nechutně naředěného vzorku). V tomto tónu bych mohl pokračovat dál. Když k tomu připočtu že jsme ve dvou utratili téměř 2000,- a první co jsme udělali po festivalu že se šli najíst, nezbývá než říci „velice smutné“.Prague Food Festival 2011 – NEVER MORE !!!
[2] Ondřej Pohorský: take jsem tu mel ustrice, nebylo to spatne, ale nejsem na to uplne zvykly 🙂
Ahoj, právě dnes jsem objevila tento web a nadchnul mně. Musím se přidat, řekla bych k většině, nespokojených návštěvníků letošního PFF2011. Byl to můj třetí ročník. Celkové zklamání, z místa, z cen i z jídel 🙁 Tak jen doufám že příští ročník se opět zvedne a už teď se ne něj těším.