Cigareta

Nejlepší na světě

Lenka Kutová byla nejlepší člověk na světě. Každé ráno při čištění dvou řad sněhově bílých zubů pozorovala svou tvář v zrcadle a přemyšlela, zda je možné vypadat stejně jako ostatní lidé, nelišit se vzhledem, když v její šišaté lebce odpočíval natolik originální mozek, chrlící do Lenčiny fantazie myšlenku za myšlenkou. Samosebou všechny geniální.

Ano, Lenka byla geniální a mohla dělat cokoliv chtěla. Mohla být nejlepší architektou, psát dechberoucí poezii nebo mezi řečí vyřešit problémy, které trápí matematiky roky. Lenka Kutová mohla obdařit jakýkoliv obor lidské činnosti něčím novým.. posunout ho dál. Mohla, kdyby chtěla. Mohla chodit pro Nobelovy ceny každý rok stejně tak, jako lidé jezdí na dovolenou. Věděla to.

Ale Lenka si čistila své bílé zuby, pozorovala tvář v zrcadle a potají se smála tomu, že nic z toho nedělá.

Každý den chodila se svou síťovkou kolem několika bank, center matematických výzkumů a tam uvnitř, v její šišaté lebce se krčil trpaslík skákající se škodolibým úsměvem, kterým dával najevo, že Lenka může být kdykoliv bohatší, než kterýkoliv z těch manažerů a je bezpochyby chytřejší než všichni vědci ve svých bílých pláštěch. Ale nemusí. Nemusí!

Zapomněli jsme ještě na jednu věc. Lenka byla krásná. Krásná? Ne, byla nejhezčí. Stačilo by, kdyby při své cestě do hospody vhodila přihlášku na jakoukoliv soutěž krásy a automaticky by zvítězila. Pravděpodobně by pak dostala nabídku točit film. A zcela určitě by za svou roli získala Oscara. Lenka Kutová byla totiž dobrá herečka. Ta nejlepší!

Muži po ní šíleli. Tedy, buďme přesní, šileli by, kdyby jim dovolila spatřit svou tvář. Lenka ale věděla, že je nejkrásnější z ulice, města, kontinentu a planety a tak svou tvář bezpečně skrývala. Chtěla mít soukormí, v tom byla důsledná. Co se týče důslednosti, vynikala v ní jako v čemkoliv jiném.

Stála u zrcadla, čistila si své zuby, které by v reklamě přesvědčily kohokoliv, aby si koupil právě tu pastu, kterou používala Lenka Kutová a tiše se smála nad světem okolo sebe. Nad šedou průměrností všech. Pak vyplivla pastu, vzala si z poličky rozečtenou knihu a zamířila na záchod. Před odchodem do hospody ji čekala ještě jedna poslední věc. A ano…jako ve všem ostatním, byla v ní nejlepší na světě!

Sdílejte článek:

Autor

Ondřej Pohorský

Autor poho.cz, tvůrce webů, obyvatel Brna, otec jednovaječných dvojčat, veslař a majitel Bromíka.

10 thoughts on “Nejlepší na světě”

  1. fakt vostrý, to se ti Ondro zas jednou něco povedlo…

  2. Je to sestra onoho Kuty se mnou stejně starého? Taky by mě zajímala poslední věc, v čem byla nejlepší. A taky smysl tohoto článku.

  3. Teda Ondro, ty perlíš… 🙂 Ale chudák Léňa, teď si o ní pomyslí každý něco jiného. :oD

  4. Uf, Ondro…co na to říct? Konzultoval jsi to s Léňou? Já jsem jí dlouho neviděl, tak nevím, jak to s ní vypadá, ale takhle daleko snad ještě není…

  5. awww tohle je drsne 😀 Vlastne te slecne docela zavidim. Zastavam nazor ze blbci a egoisti se maji nejlip – blbci nic neresi a egoisti jsou nejlepsi na svete takze bud o tom permanentne vsechny kolem presvedcuji nebo se rozplyvaji sami nad sebou aby ostatni nezavideli tu dokonalost pokud jsi to psal na zaklade skutecne osoby pak nezbyva nez poprat uprimnou soustrast :DD

  6. Velmi dobře napsáno, pobavil jste mě. Máte talent.

  7. Trávím tu už chvíli a nejspíš z nudy… Nemyslím, že by mohlo mít svůj význam reagovat na můj příspěvek – stejně tak na váš… ale dělám to – nejspíše z nudy. Docela mě děsí váš nevkus a výřečnost… Nemůžu je dát dohromady… Je to čtivé, to bohatě stačí… ( Možná raději ještě jednou… je to čtivé – nemusíte se třást pod tíhou chvály, která kontrastuje s nevkusem. )

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *