Typologie turistů

Typologie turistůNa tomto jsem pracoval dlouho. Vlastně od doby, kdy jsem hledal před pár lety ve zmoklém lese pod Kralickým Sněžníkem vhodné místo pro … no to je jedno proč. V tu chvíli jsem si uvědomil dvě věci. Za prvé, jak moc nedoceněná věc je splachovací záchod a za druhé, že se lidé dělí podle toho, jaká je jejich představa pojetí ideální výletu. Existují totiž tři hlavní skupiny cestovatelů, které se dělí dále na podskupiny, a lze do nich zařadit prakticky libovolného výletníka. Říkám tomu moje unifikovaná typologie turistů. A tady je.

1) Městští turisté

Podle názvu byste mohli na první pohled mylně soudit, že městské turisty potkáte pouze ve městech, čemuž tak ve většině případů opravdu bude, ale ve skutečnosti není množství okolní zástavby to, co je definuje, nýbrž něco mnohem více přízemnějšího, a tím je nutnost blízkosti zázemí a s ním spojené pohodlí

Městský turista je člověk, který potřebuje vědět, že ať se na svém výletě pohybuje kdekoliv, je vždy nejdéle dvě (v extrémních případech tři) hodiny od bezpečí svého hotelového pokoje – se sprchou a pohodlnou postelí. Můžete na něj tedy bez obtíží narazit i na Sněžce, ale buďte si jisti, že večer netráví stavěním stanu a při ranním kuropění místo zapalování plynového ohřívače spíše přemýšlí u snídaňového pultu, zda začít šunkou nebo vejcem, aby si nakonec odnesl ke stolu obojí.

Městský turista

Městští turisté přitom rozhodně nejsou homogenní masa, naopak dělí se na tři velké podskupiny:

a) Koupáci

První podskupinou městských turistů jsou koupáci, klasici relaxační turistiky, kteří naplno dávají význam spojení „pasivní odpočinek“. Pro tyto cestovatele musí mít ideální dovolená především jednu všeobjímající kvalitu, a tou je klidovost. Pod taktovkou neprůstřelné logiky – pohybuji se v práci, tudíž se nesmím pohybovat na dovolené – se přesouvají na pláže různých moří, aby zde v zenovém klidu své mysli zapomněli na všechny trable a starosti a nasáli energii ze slunce na příští rok. Dříve ještě velká část této skupiny zdatně odolávala případnému kontaktu s kulturou cizí země tím, že si z domoviny dovážela veškeré jídlo a pití, dnes je situace už o něco lepší.

Koupáci na pláži

b) Památkáři

Památkáři jsou aktivní. Vyznačují se důkladnou přípravou míst, která v dané destinaci chtějí navštívit a jejich pomyslným odškrtáváním. Tito turisté vědí, jaké jsou hlavní taháky jejich cíle a chtějí jich stihnout co nejvíce. Neztrácejí čas. U památkáře si můžete být jisti, že když byl v Paříži, určitě tam navštívil Eiffelovku a Louvre, v Římě Colloseum a Londýně si dal selfíčko s Big Benem. Díky početnosti této skupiny a přímočarosti jejich zájmu se je snaží více či méně úspěšně ulovit cestovky na nabídky hromadných zájezdů s průvodcem.

Selfie s Big Benem

c) Průzkumníci

Průzkumníci jsou poslední podskupinou městských turistů. Rádi navštěvují lokality, které nejsou přeplněny památkáři. Nechtějí vypadat jako turisti. Rádi by poznali dané místo v jeho přirozené kráse, chtějí zachytit genius loci. Město je pro ně džunglí, u které nikdy netuší, kam je zrovna zanese. Nastupují na MHD, bez toho, aby věděli, kam daná linka jede, a pak jsou překvapeni tím, že vystoupili v místě, kde není ale naprosto nic zajímavého. Tento přístup je velmi riskantní. Pokud nemají štěstí, můžou ve výsledku dopadnout výrazně hůř než památkáři. Pokud naopak mají štěstí, budou vám dalších pár let povídat o tom, jak za deště v nezajímavé uličce zapadli do nenápadné hospody plné zpívajících Irů a že „tam teprve poznali, jaká je skutečná duše Dublinu.“

2) Outdoor turisté

Druhou velkou skupinou jsou outdoor turisté. Analogicky k předchozímu typu, outdoor turista není člověk, který tráví všechny výlety v přírodě, můžete jej potkat i ve městech, byť většinou proto, že jej tam právě dopravilo letadlo či vlak a je jeho přirozenou snahou se co nejrychleji dostat pryč do přírody. Důležitá charakteristika spočívá v tom, že outdoor turisté oceňují na svém výletě svobodu a nevázanost na konkrétní místo. Zatímco městský turista si zpravidla vystačí s malou mapkou, kterou dostal zdarma na informacích, mapy outdoor turistů jsou podrobné a velké, protože velký je i počet potencionálních míst, kde budou možná toho večera spát.

Outdoor turisté

Je tu pak ještě jedna odlišnost – zřetelné poznávací znamení. Na rozdíl od městských turistů, kteří při dobře zvoleném oblečení můžou snadno splynout s davem místních, outdoor turistu poznáte neomylně na první pohled díky jeho velkému batohu. Čím větší batoh, tím více outdoor. Někdy jsou rozměry batohů tak absurdní, že máte pocit, jako by se vydávali s veškerým svým majetkem osídlovat nově objevená území bez jistoty návratu.

Jen popsané však pro úplnou charakteristiku nestačí, i outdoor turisté se totiž dále dělí na podskupiny:

a) Čundráci (pohodáři)

Základní sorta outdoor turistů, jež se vyznačují tím, že vzdálenosti, které chodí, převýšení, která překonávají a tempo, které volí, jsou obecně vždy tzv. „na pohodu“. Pohodáři, nebo též čundráci, své výlety koncipují jako úniky z běžné reality města, zaměstnání a civilizace do oázy klidu, kterou nabízí příroda. Jejich přípravy před cestou nemusí být velké, naopak velmi se cení schopnost rozhodnout se v pátek vyjet na čundr vlakem do místa X, jít do neděle na místo Y a pak se vrátit. Často se jedná o páry. Tito turisté se na cestě nabijí energií, což nikdy nepochopí koupáci. Na druhou stranu čundráci považují způsob trávení volného času ležením u moře za předobraz pekla.

Čundráci

b) Výkonnostní turisté

Do fáze výkonnostního turisty se postupně přerodí část první skupiny ve chvíli, kdy jim pouhé chození přírodou přestává stačit a začínají toužit po překonávání buď dlouhých úseků, nebo nadmořských metrů, nebo ještě hůře – sama sebe. U této skupiny se začíná postupně objevovat touha po profesionalizaci koníčku a prohlubuje se následně s každým dalším kusem zakoupeného vybavení. Přesvědčují vás pak, že ten nátělník z tkaniny, o níž jste nikdy neslyšeli, je to nejpohodlnější, co byste si měli rozhodně koupit i vy, i když je oběma stranám jasné, že se místu, kde by měl skutečné využití dostanete nejblíže při sledování Objektivu.

Outdoor výbava

c) Expediční turisté

Nejvyšší skupinou outdoor turistů jsou expediční turisté. U těch se koníček z běžného cestování přesunul na úroveň středobodu jejich života. Své dny dělí na fáze plánování expedice při nutném pracovním nasazení a na expedici samotnou. Slovo hotel je pro ně vulgaritou a z principu snobským prostředím. Na své cesty se vypravují s jedinci v jejich kategorii, takže jsou schopni výkonů, které by městského turistu vyřadili z provozu na několik týdnů. Jejich vybavení je velmi profesionální a jejich batohy opravdu veliké.

3) Adrenalinoví turisté

Adrenalinoví turisté se rekrutují jen a pouze z vyšších řad outdoor turistů, ale na rozdíl od nich již ztratili i poslední zbytky zdravého rozumu a často i sebezáchovy. Jedná se o individua, kteří jsou nebezpeční především sami sobě. Jejich představa dokonalé dovolené je často spojená se zážitky balancujícími na hranici života a smrti. Přestože tvrdí, že vše co dělají, mají pod kontrolou a v zásadě se nemůže nic stát, je vám jasné, že jsou na poslední výspě zdravého rozumu. Patří sem všichni vysokohorští horolezci, polárníci, lezci bez lana nebo i hlubinní potápěči. Zde již nejde o velikost batohu, tohle je jiný level.

Adrenalinový turista na pólu

Šťastnou cestu všem bez rozdílu.

Sdílejte článek:

Autor

Ondřej Pohorský

Autor poho.cz, tvůrce webů, obyvatel Brna, otec jednovaječných dvojčat, veslař a majitel Bromíka.

2 komentáře: „Typologie turistů“

  1. Pekny clanek a tzv jsem se v nem nasel. 🙂

    Osobne bych se zaradil do prvni skupiny mestskych turistu na pomezi kombinace pruzkumnik a pamatkar, u tebe to tipuji podobne.

    Jinak super, ze ses naplno pustil do blogovani opet.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.