Články z tématu ‘Praha’
Prague Food Festival 2011
Rok 2011 znamená pro Prague Food Festival a jeho pořadatele Pavla Maurera završení první pětiletky. Akce se za těch pět ročníků etablovala na místo největší české gastro akce celkem bez problémů. Aby ne, konkurence de facto neexistuje a není s čím srovnávat, proto mohou jet pořadatelé po vlastní ose ať je jakákoliv. Absolvoval jsem všechny ročníky, proto se rozepíšu trochu kriticky o trendu, který z mého pohledu festival sleduje.
Ceny
Nelze jimi nezačít. Stěžují si skoro všichni. Od prvního ročníku se podstatně zvedly. Podstatně. Za 10 grandů (250 Kč), které dostanete v ceně vstupenky si už stěží koupíte předkrm, hlavní chod, dezert a pití, pokud nevyužijete souhrné menu. Průměrná cena hlavních chodů se pohybovala v rozmezí 4–8 grandů. Nevyhnete se tedy dokoupení dalšího nebo spíše dalších bločků s festivalovým platidlem, především pokud nechcete zůstat u jedné restaurace, ale vyzkoušet jich co nejvíc. Podtitul „neobyčejné jídlo pro obyčejné lidi“ tak ztrácí na svém původním smyslu.
Místo
Letos jsme museli stejně jako minulý rok vystoupat až k Pražskému hradu do Královských zahrad. Tentokrát však do těch na severní straně, tedy bez výhledu na Prahu. Zahrady byly na první pohled dostatečně rozlehlé a vzdušné. Jako mínus se ale ukázal fatálně nedostatečný počet míst, kde by si bylo možné sednout a časem i míst, kde by bylo možné jídlo jíst. S talířky od jedné restaurace jsme museli nejednou chodit k části volného stolečku úplně jiné restaurace a přitom se prodírat chumlem lidí. Takto to vypadalo v pátek, bojím se představit hlavní nápor lidí o víkendu. Po pěti letech „zkušeností“ organizátorů nechápu, že to bylo takto nezvládnuté.
Stejně tak není možné nezmínit zákaz vstupu na trávníky, navíc briskně vynucovaný hradní stráží. Obtěžující. U letohrádku královny Anny bylo sice několik laviček, do tohoto prostoru vás však nepustili byť jen s Mattonkou v ruce. Dvojnásob obtěžující!
29.5.2011 11:39 | Gastronomie | Komentářů: 8
Prague Food Festival 2010
Prague Food Festival 2010 jsme navštívili v pátek před víkendovým maratónem jídla a pití vybraných restaurací vyšší třídy, od nichž můžete ochutnat malé porce z jejich kvalitní nabídky. To by bylo při osobních návštěvách podniků mnohem náročnější, a to nejen z hlediska času, ale především stran výdajů. Možná právě proto si získává každoročně festival čím dál více příznivců, doplňkové programy a show jsou košatější a prostory pro vměstnání všech prezentujících restaurací a návštěvníků větší.
Letošní ročník je čtvrtým v pořadí a právě za výběr lokality si zaslouží organizátoři velké uznání. Každý rok mám pocit, že místo konání je lepší než předchozí a ani letos to nebylo vyjímkou. Zatímco vloni jsme jedli a pili blízko u Vltavy s přímým výhledem na Karlův most, letos se podařilo týmu pana Maurera zajistit jižní zahrady u Pražkého Hradu. Zahrady jsou pěkné samy o sobě a ten výhled na Prahu pod námi byl úžasný. Přičtu-li k tomu, že se na den naší návštěvy umoudřilo i deštivé počasí, tak z této stránky nelze festivalu nic vytknout.
Výhled na Prahu z hradních zahrad
Brány svátku jídla se otevřely tentokrát ve dvanáct hodin a neboť jsme byli mezi prvními návštěvníky, mohli jsme si užít skoro prázdného festivalového prostoru, volných míst u stolků a absence front u jednotlivých stánků. Později odpoledne vypadala situace mnohem kritičtěji a bojím se domyslet, jak dlouhé čekání bylo o víkendu, kdy je zpravidla více návštěvníků. Pojďme ale k jídlu.
Čerstvě otevřený festivalový prostor
V Ambiente vědí jak na hovězí
Naši první zastávkou byl stánek skupiny Ambiente Groups, pod jejíž křídla spadá kupříkladu velmi oceňované La Degustation Bohemé Burgouise nebo vloni otevřená retro-restaurace Lokál. Minulý rok jsme měli možnost pochutnat si na jejich klasických českých omáčkách (koprová, svíčková, rajská) založených na poctivých vývarech , letos šéfkuchař Oldřich Sahajdák zvolil do hlavní role české hovězí maso vyzrálé 60 dní při teplotě 1°C. Začali jsme tedy oním Pečeným hovězí s křenovou omáčkou a lanýžovými chipsy, plus jsme si navíc z nabídky vybrali Tatarský biftek na topince.
60 dní vyzrálé a následně pečené hovězí
Ani jedno nezklamalo očekávání. Hovězí bylo křehoučké, rozpadající seopravdu skoro jako plátek svíčkové a křenová omáčka velmi jemná. Jedinou výtku máme k chipsům z lanýžů, jejichž chuť jsme se snažili marně dekódovat.
Tataráček byl výborný. Nebyl namletý úplně najemno, přesto měl konzistenci dobře roztíratelné „marmelády“. Chuťově skvěle okořeněn a topinka navíc nebyla mastná. Dohromady není co vytknout, v La Degu zkrátka vědí jak na to a onu Michelin hvězdičku bych jim už moc přál.
Tataráček od Ambiente
30.5.2010 23:36 | Gastronomie | Komentářů: 11