Články z tématu ‘foto’
Prague Food Festival 2011
Rok 2011 znamená pro Prague Food Festival a jeho pořadatele Pavla Maurera završení první pětiletky. Akce se za těch pět ročníků etablovala na místo největší české gastro akce celkem bez problémů. Aby ne, konkurence de facto neexistuje a není s čím srovnávat, proto mohou jet pořadatelé po vlastní ose ať je jakákoliv. Absolvoval jsem všechny ročníky, proto se rozepíšu trochu kriticky o trendu, který z mého pohledu festival sleduje.
Ceny
Nelze jimi nezačít. Stěžují si skoro všichni. Od prvního ročníku se podstatně zvedly. Podstatně. Za 10 grandů (250 Kč), které dostanete v ceně vstupenky si už stěží koupíte předkrm, hlavní chod, dezert a pití, pokud nevyužijete souhrné menu. Průměrná cena hlavních chodů se pohybovala v rozmezí 4–8 grandů. Nevyhnete se tedy dokoupení dalšího nebo spíše dalších bločků s festivalovým platidlem, především pokud nechcete zůstat u jedné restaurace, ale vyzkoušet jich co nejvíc. Podtitul „neobyčejné jídlo pro obyčejné lidi“ tak ztrácí na svém původním smyslu.
Místo
Letos jsme museli stejně jako minulý rok vystoupat až k Pražskému hradu do Královských zahrad. Tentokrát však do těch na severní straně, tedy bez výhledu na Prahu. Zahrady byly na první pohled dostatečně rozlehlé a vzdušné. Jako mínus se ale ukázal fatálně nedostatečný počet míst, kde by si bylo možné sednout a časem i míst, kde by bylo možné jídlo jíst. S talířky od jedné restaurace jsme museli nejednou chodit k části volného stolečku úplně jiné restaurace a přitom se prodírat chumlem lidí. Takto to vypadalo v pátek, bojím se představit hlavní nápor lidí o víkendu. Po pěti letech „zkušeností“ organizátorů nechápu, že to bylo takto nezvládnuté.
Stejně tak není možné nezmínit zákaz vstupu na trávníky, navíc briskně vynucovaný hradní stráží. Obtěžující. U letohrádku královny Anny bylo sice několik laviček, do tohoto prostoru vás však nepustili byť jen s Mattonkou v ruce. Dvojnásob obtěžující!
29.5.2011 11:39 | Gastronomie | Komentářů: 8
Farmářské trhy v Brně
Dnes se konaly v Brně první farmářské trhy letošního roku. Mám radost, že tento trend dorazil z Prahy už i k nám na Moravu v plné síle a trhy se budou konat každých čtrnáct dní. Alespoň ty v centru na nádvoří restaurace Hansen, kam jsme se dnes vypravili a z nichž přináším první obrázky.
Trh se skládal přibližně z jedné desítky stánků a protože je sezóna teprve na svém počátku, zastoupení zeleniny bylo prakticky nulové. U jednoho stánku s uzeninami prodávali sice bokem tři druhy zeleniny ze zahrádky, ale to bylo vše. Návštěvníci tak své chutě museli uspokojit jiným zbožím domácí výroby. Na pultech stánků převládalo maso a salámy, sýry, v kádi se cákali pstruzi a u stánku pekařství, které se chlubilo cedulí proklamující ruční výrobu pečiva s 20 letou tradicí byl překvapivě velký výběr sladkého i slaného pečiva včetně tradičních frgálů.
Cenově mi přišlo vše v pořádku, žádné předražené „bio“ ceny nečekejte. Hlavní vábničkou pro návštěvníky je přesto vědomí, že všechno prezentováno zboží je děláno v domácí produkci s jasnou prokazatelností původu. Stejný pocit můžete mít sice i na nedalekém Zelném trhu, ne vždy to však bude pravda: Zelný trh v Brně vábí na „domácí“ vejce, ale půlka trhovců jsou velkoprodejci.
Bylinky
Med
Stánek s pečivem
Sušené ovoce
Sýry
Domácí klobásky, sádlo a salámy
Nakonec náš dnešní nákup. Koupili jsme domácí paštiku, telecí klobásky, tři roky zrající Goudu, sýr holandského typu Maasdam a škvarkový chleba z domácí pekárny. Máslo na obrázku není přímo z trhů, ale jde o domácí máslo, které začali nedávno prodávat blízko Zelného trhu v obchůdku se sýry. Tolik pro dnešek, příště snad i s větším množstvím zeleniny.
Nákup na farmářských trzích
30.4.2011 11:37 | Gastronomie | 0 komentářů
Náměstí na kolech
Včera proběhl na Náměstí Svobody sraz starých Škodovek, Tater, Lad, autobusů a dalších dopravních prostředků v rámci oslav výročí MHD linek v Brně. Bylo konečně i krásné počasí, přináším proto několik obrazových střípků těchto nablýskaných retro kousků.
Lada 2103
Škoda 110R
Veřejná bezpečnost – Lada 2101
6.6.2010 10:16 | Hledáčkem | 1 komentář
Brno za deště
Náměstí Svobody v Brně – 24. květen. Nikde nikdo.
25.5.2010 8:08 | Hledáčkem | Komentářů: 4
Podzim
12.11.2008 13:00 | Hledáčkem | Komentářů: 2
Ragù alla bolognese (Boloňské ragú)
Právě uzrál čas k tomu, abych vydal první foto-recept na tomto webu a připojil se tak do skupiny blogujících kulinářských „velikánů“ jako je Cuketka.cz a další. Než se pustíme do receptu, uvědomte si, že to není nic snadného – vařit a přitom fotit. Všechny ty páry, stůl zašpiněný od surovin, v jedné ruce fotoaparát, ve druhé pánev…až to člověka přestává bavit. Pro poprvé jsem byl ale této alternativy naštěstí ušetřen, neboť pozvání na oběd přijal Kahi s lahví červeného vína, který celý pracovní proces dokumentoval a já tak měl „ruce volné“, což se při vaření něčeho jako je ragù alla bolognese hodí. U ragù alla bolognese obzvlášť.
Ragù alla bolognese (čti boloňéze) je italská klasika srovnatelná s naší českou svíčkovou omáčkou v tom smyslu, že byť je jasný základní postup její výroby, tak přesto dělá svíčkovou každý trochu jinak a najít dvě stejné není zrovna snadný úkol. U bolognese je tomu taky tak. Recept na boloňské ragú se liší v Itálii rodinou od rodiny a přestože je základní „kostra“ postupu stále stejná, tak ji dělá každá mamma trochu jinak a italští synáčci „kojení“ od útlého mládí rodinnou verzí populárního pokrmu, potom marně hledají u svých partnerek jim dobře známou kombinaci chutí a vrací se rádi domů na „jediné správné“ bolognese.
Já jsem ragù alla bolognese vařil „pořádně“ poprvé, postupoval jsem tedy tak, že jsem z několika originálních zdrojů (české kuchařky mezi nimi nebyly) zjistil základní kostru pro všechny bolognese společnou a podlé té se pustil do výroby. Šlo mi o autenticitu, takže použité suroviny byly kvalitní, některé na studentské poměry až přespříliš. Co jsem tedy potřeboval?
Suroviny
- 500 gramů mletého hovězího masa (nekupujte v Tescu, vybral jsem si jedno u řezníka a nechal si ho namlít)
- dvě střední cibule nebo jednu opravdu obrovskou
- čtyři řapíky celeru – alespoň mně nesympatická zelenina
- dva velké stroužky česneku
- dvě mrkve, střední velikost – oranžové
- slanina (originálně pancetta, v ČR těžko k sehnání), u řezníka jsem koupil tedy libovější kousek, nikoliv anglickou – budete ji potřebovat přibližně stejně jako cibule, odhadněte okem
- sklenka červeného vína – volba je na vás, je mám rád Cabernet Sauvignon nebo Modrého Portugala, nemusím naopak Frankovku. Rozdíly v kvalitách zatím nepoznám, nejsou-li příliš markantní, takže jakákoliv láhev nad 60 Kč bude dobrá volba
- rajčatové purée – zkrátka rajský protlak – bude stačit 2–5 polévkových lžic, takže málo
- těstoviny – tvar si vyberte dle estetického cítění, podstatné je něco jiného – zásadně kupujte těstoviny ze semoliny (semola di grano duro) – nemohlo by se stát nic horšího než zkazit celé jídlo vaječnými „těstovinami“ s akční cenou pod deset korun. I kdybyste měli šetřit na ostatních surovinách, tak na těstovinách ne
- sůl a koření – bobkový list (nejlépe drcený), bílý pepř – na těchto dvou se většina receptech shoduje, další koření bude klíčem k velkým rozdílům mezi výsledky, takže se tady do budoucna otvírá cesta pro experimentování. Z důvodů mé prvotiny jsem se držel při zemi a kromě uvedených tedy jen použil pro italskou kuchyni bezpečné oregano
- olivový olej – na vaření, extra panenským byste jen plýtvali
- máslo – nemáte-li, není to až taková tragédie
- sýr na posypání – Parmigiano Reggiano je nejlepší volba, Grana Padano druhá nejlepší, třetí pravděpodobně Pecorino a další už se originálu příliš nedotknou, tím ale nechci říct, že byste pokrm českým eidamem zkazili – máte-li tento sýr rádi, nebraňte se tomu
30.8.2007 18:00 | Gastronomie | Komentářů: 24
Parmigiano Reggiano
Náhody se dějí. Cuketka mi dnes dopoledne nevědomky vyfoukl doslova před nosem téma dnešního článku. Zvažoval jsem, zda jej tedy i přesto vydat? Nakonec jsem se rozhodl, že ano. Alespoň odhalím, že máme v Parmigiano Reggiano stejnou zálibu a potvrdím jeho slova, že v ČR je parmezán mnohem dražší než v Itálii a originál se opravdu vyplatí.
Dnes mi dorazil ze sluncem zalité Itálie malý poklad. Ještě se z té cesty ani nestihl vzpamatovat a už mi stál „modelem“ a roztočil mou fantazii na plné obrátky. Mluvím o originálním dlouhozrajícím sýru, doslova phu-eru mezi sýry: Parmigiano reggiano. U nás v Brně je Parmigiano reggiano poměrně drahý, do teď jsem tedy kupoval levnější variantu Grana Padano. Dneškem jsou ale tyto časy minulostí, neboť od této chvíle mi leží ve správné teplotě v plátně zabalené necelé 3 kilogramy tohoto skvostu. Jeho cena byla 46,20 euro (zhruba 1300 korun), tedy 15 euro (zhruba 410 korun) za kilogram a jen při pohledu na něj se mi v hlavě začínají objevovat desítky oblíbených italských jídel, která s ním v následujícím semestru ozvláštním, vylepším a posunu z roviny všednosti o pár pater výš. Viva Italia!
Parmigiano Reggiano
11.8.2007 16:00 | Gastronomie | Komentářů: 5
Pieta
26.6.2007 20:00 | Hledáčkem | 0 komentářů
Melancholé
3.6.2007 19:00 | Hledáčkem | Komentářů: 4
Jazzman
1.6.2007 17:00 | Hledáčkem | 1 komentář