Články z tématu ‘art’
Londýn 2007: Výměna stráží
Na zacatek mam velmi neprijemnou zpravu. Behem psani tohoto clanku se mi rozbil muj notebook HP nx6110. Vyskocila chybova hlaska o „prepeti na portu rozbocovace“, notebok se vypnul a uz nezapnul. Na vine je zakladni deska, ktera timto odesla do vecnych lovist. Volal jsem ihned domu do CR, kde byla nalezena faktura … nastesti pro me je notebook jeste stale v zaruce a po telefonatu do servisu v Brne nebude problem jej opravit az se vratim z Londyna. Alespon toto me muze tesit, ze problem bude bez vetsich komplikaci vyresen.
Smutnejsi ale je, ze se tato havarie stala prave behem meho vyletu a tim i ohrozila tento cestopis, ktery jsem chtel psat zive a predevsim denne. To uz nyni nebude mozne, takze od ted se budu s novymi reporty ozyvat jednou za tri dny, bohuzel bez dikaritky (jak vidite) a s mensim poctem fotografii. Zbyva mi jeste 17 dni, takze se po tomto clanku muzete tesit jeste na dalsich pet.
Omlouvam se a diky za pochopeni.
Pro první den, kdy jsem měl v plánu navštívit centrum Londýna jsem si vybral událost, kterou by neměl minout nikdo, kdo cestuje do hlavního města Velké Británie, událost natolik specifickou pro monarchii, že o ni určitě slyšel každý, byť v Anglii nikdy nebyl a v neposlední řadě také událost, kde je koncentrace turistů větší než všude jinde. Tou událostí je výměna stráží.
Výměna stráží se koná celkem pravidelně (není tomu tak vždy, existují výjimky) každé dva dny v 11.30 na, běžnému smrtelníku nepřístupném, nádvoří Buckinghamského paláce. Její kouzlo spočívá více než v ukázce obranné síly jednotek královniny osobní stráže, v „divadlu“, které výměnu provází se všemi svými drobnými, tradičními doplňky. Tím mám kupříkladu na mysli perfektně čisté červené uniformy, obrovské čepice z medvědí srsti či „kapelu“ vojáků s hudebním představením během ceremonie. Na to vše jsem se rozhodl vypravit hned první den, protože tlačenice turistů, kteří výměně obden přihlíží je obrovská a stání v davu není snad oblíbenou činností nikoho, takže kromě faktu, že bez toho, abyste toto viděli snad ani nemůžete prohlásit, že jste „byli v Londýně", tak jsem to chtěl mít i do jisté míry tak říkajíc „za sebou“.
Vymena jizdnich strazi neprobiha pred Buckinghamem, jen kolem
projizdi
2.7.2007 18:00 | Na cestách | Komentářů: 5
Pieta
26.6.2007 20:00 | Hledáčkem | 0 komentářů
Melancholé
3.6.2007 19:00 | Hledáčkem | Komentářů: 4
Jazzman
1.6.2007 17:00 | Hledáčkem | 1 komentář
Lenka
31.5.2007 12:00 | Hledáčkem | 0 komentářů
eL
Strawberry fields forever.
25.5.2007 11:00 | Hledáčkem | 0 komentářů
První Youtube a moje mandolína
Konečně jsem si vyzkoušel to, co milióny jiných přede mnou a nahrál svoje první video na YouTube.com. Musím říct, že je to opravdu intuitivní a jednoduché. Určitě budou následovat další.
Na videu jsem já hrající na mandolínu The Entertainer od
Scotta Joplina. O mandolíně se dozvíte ještě víc
v samostatném článku, prozatím stačí vědět, že je opravdu stará a to,
co mám na sobě opravdu není pyžamo 
24.5.2007 12:00 | Ostatní | Komentářů: 10
Jiřího prokletí
Jiří měl rád autority uznávané v oboru. Kdyby studoval filmovou režii, našli byste pravděpodobně na stěně jeho pokoje plakát, z kterého by se na vás s moudrým výrazem a typickou kšiltovkou díval Steven Spielberg. Nebo ještě lépe by na právě natáčenou scénu shlížel z vysokozdvižného ramene se stopkami v ruce a rozcuchanými vlasy Stanley Kubrick. V rohu plakátu by možná byla elegantním bílým patkovým písmem napsaná některá věta, kterou někdo zaslechl říci režiséra a učinil z ní citát s vyšším významem. Mohlo by to být například: „Natáčení je jako vaření vajíčka na tvrdo…nikdy nevidíte, co se děje pod skořápkou, ale když máte správný cit, povede se to.“ Není důležité, jak ta věta zněla, důležité bylo, že to řekl právě Stanley Kubrick, který shlížel na Jiřího pokoj z vysokozdvižného ramene. Tedy, bylo by, kdyby si Jiří zvolil filmovou režii.
Jak jsem napsal, Jiří měl rád autority uznávané v oboru. A Jiřího oblíbeným oborem byla Teorie práva. Studoval právo na vysoké škole. Nad většinou studentů nijak nevynikal, byl spíše průměrným…tedy průměrným pokud se bavíme o celkovém prospěchu. V žádném případě ale nebyl pouze průměrným pokud se budeme bavit o teorii práva. V té naopak exceloval. Na přednáškách sedával vždy vepředu a hltal každé slovo, které by doplnilo jeho otevřenou strukturu poznání o tolik milovaném oboru. Dalo by se říct, že Jiří věděl o teorii práva nejvíce ze všech jeho vrstevníků.
Teď, když to víte, co byl Jiřího oblíbený obor, podívejme se znovu do jeho pokoje. Prvního rozdílu, kterého si všimnete, je skutečnost, že stěny jsou prázdné. Neoholené strniště Spielbergovo už nenalezneme na přilepeném plakátu, ba dokonce ani samotný plakát. Důvod je zřejmý a přestože by Jiří pravděpodobně protestoval, teorie práva není natolik známá, aby si měl možnost zakoupit Weyra sedícího za širokým stolem se soškou spravedlnosti třímající váhy a shlížejícího na neupravenou knihovnu tak, jako Kubrick pozoroval mraveniště herců a techniků pod sebou. Místo plakátu vidíme v jeho pokoji masivní dubovou poličku umístěnou nad postelí. Leží na ni knihy od nejrůznějších autorů. Hart, Knapp… Polčák. Některé jsou podepsané samotným autorem, všechny jsou však zjevně používané a jejich rohy zohýbané od častého listování. Polička s knihami, nikoliv plakát, představuje autority, které Jiří uznává.
10.5.2007 18:00 | Psáno perem | Komentářů: 8
Lehký oběd
Je poledne, takže není od věci dát si něco malého k zakousnutí. A vzhledem k jaru a krásnému počasí to ani nemusí být nic těžkého. Bohatě postačí bageta politá extra panenským olivovým olejem s olivami a dobrou uzeninou. Ta na obrázku není prosciutto, jak by se mohlo nabízet na první pohled, ale španělská alternativa jamon serrano z vepřového masa. Oproti prosciuttu má dle mého názoru výraznější „masovou linku“ chuti a je měkčí.
25.4.2007 12:00 | Gastronomie | Komentářů: 8
Nejlepší na světě
Lenka Kutová byla nejlepší člověk na světě. Každé ráno při čištění dvou řad sněhově bílých zubů pozorovala svou tvář v zrcadle a přemyšlela, zda je možné vypadat stejně jako ostatní lidé, nelišit se vzhledem, když v její šišaté lebce odpočíval natolik originální mozek, chrlící do Lenčiny fantazie myšlenku za myšlenkou. Samosebou všechny geniální.
Ano, Lenka byla geniální a mohla dělat cokoliv chtěla. Mohla být nejlepší architektou, psát dechberoucí poezii nebo mezi řečí vyřešit problémy, které trápí matematiky roky. Lenka Kutová mohla obdařit jakýkoliv obor lidské činnosti něčím novým.. posunout ho dál. Mohla, kdyby chtěla. Mohla chodit pro Nobelovy ceny každý rok stejně tak, jako lidé jezdí na dovolenou. Věděla to.
Ale Lenka si čistila své bílé zuby, pozorovala tvář v zrcadle a potají se smála tomu, že nic z toho nedělá.
Každý den chodila se svou síťovkou kolem několika bank, center matematických výzkumů a tam uvnitř, v její šišaté lebce se krčil trpaslík skákající se škodolibým úsměvem, kterým dával najevo, že Lenka může být kdykoliv bohatší, než kterýkoliv z těch manažerů a je bezpochyby chytřejší než všichni vědci ve svých bílých pláštěch. Ale nemusí. Nemusí!
Zapomněli jsme ještě na jednu věc. Lenka byla krásná. Krásná? Ne, byla nejhezčí. Stačilo by, kdyby při své cestě do hospody vhodila přihlášku na jakoukoliv soutěž krásy a automaticky by zvítězila. Pravděpodobně by pak dostala nabídku točit film. A zcela určitě by za svou roli získala Oscara. Lenka Kutová byla totiž dobrá herečka. Ta nejlepší!
Muži po ní šíleli. Tedy, buďme přesní, šileli by, kdyby jim dovolila spatřit svou tvář. Lenka ale věděla, že je nejkrásnější z ulice, města, kontinentu a planety a tak svou tvář bezpečně skrývala. Chtěla mít soukormí, v tom byla důsledná. Co se týče důslednosti, vynikala v ní jako v čemkoliv jiném.
Stála u zrcadla, čistila si své zuby, které by v reklamě přesvědčily kohokoliv, aby si koupil právě tu pastu, kterou používala Lenka Kutová a tiše se smála nad světem okolo sebe. Nad šedou průměrností všech. Pak vyplivla pastu, vzala si z poličky rozečtenou knihu a zamířila na záchod. Před odchodem do hospody ji čekala ještě jedna poslední věc. A ano…jako ve všem ostatním, byla v ní nejlepší na světě!
23.4.2007 12:00 | Psáno perem | Komentářů: 8