Bochník Beef Wellington

Pekelný Cuketka

Když Cuketka.cz napsal o chystané pekelné výzvě v podobě třech léty prověřených a zrádných receptů, přišlo mi to jako skvělý nápad. … Když jsem příléval šestou dávku zeleninového vývaru do mého Risotta a ono stále nepůsobilo, tak jak mělo, měl jsem o trochu horší pocit. … A konečně když jsem další den běhal mezi horou špinavého nádobí při tvorbě drahého Beef Wellington a svlékal tričko zašpiněné od čokoládového Soufflé, ptal jsem sám sebe, proč jsem jeho pomyslnou výzvu přijal a neudělal si raději fazole z konzervy.

Nicméně uznávám, že to byl od Cuketky dobrý nápad, posunout běžnou domácí gastronomii na hranici, kterou může a nemusí při vypětí všech sil kuchař-laik (to jako já) zvládnout. Dost ale řečí, pojďte se podívat na fotografie mého snažení a výsledků, které stály na konci oněch třech dní plných krve, potu a slz.

Risotto

Prvním receptem pekelné výzvy bylo italské risotto. Nebudu zde popisovat postup výroby, na ten se zajděte podívat k Cuketkovi, stačí konstatování, že bylo ze všech třech pokrmů nejjednodušší. Minimum surovin, navíc poměrně levných, k tomu přičtu jeden hrnec na vývar, jedna pánev na risotto a i výsledná náročnost na špinavé nádobí tak byla malá.

Risotto s hráškem
Risotto s hráškem a lístkem bazalky

Nefotil jsem průběh přípravy, tudíž se můžete podívat až na hotový výsledek, který měl i přes drobné zaváhání s vývarem a mazlavější strukturu, odpovídající chuť. S bílým vínem ideální kombinace a dostatečně hladký rozjezd pro rozhodnutí pokračovat v dalších receptech.

Beef Wellington

Beef Wellington není zrovna lehký letní oběd, ale naopak pořádný kus masa v těstíčku s houbami a prosciuttem. Cenu jsem raději nerozpočítával, ale byla vysoká i při obsazení lorda Wellingtona do role nedělního oběda. U tohoto receptu psal Cuketka, že se mu maso úplně nedopeklo a bylo uvnitř syrové. Skončil jsem podobně, i když z trochu jiným odstínem růžové.

Při tomto pekelném receptu jsem si také vyzkoušel jaké to je nafotit celou přípravu na pracovní desce a přináším vám ji v sérii patnácti snímků. Pokud se vám podobný formát fotoreceptů zalíbí, můžu dodat v budoucnu další kousky. Takže se pohodlně usaďte a užijte si následující sekvenci jako na filmovém pásu.

Suroviny na Beef Wellington
Suroviny

Žampiony velmi najemno
Žampiony velmi najemno

Osamělá folie
Prozatím osamělá folie

Prosciutto
Prosciutto

Houby na prosciutto
… na prosciutto houbičky …

Osmahnutá svíčková potřená hořčící
… a na houbičky osmahnutou svíčkovou potřenou hořčicí

Zabalená svíčková
Svíčkovou pevně zabalit

Úhledný balíček dáme do lednice
Úhledný balíček dáme do lednice

Listové těsto
Listové těsto PŘED

Vyválené listové těsto
Listové těsto POTOM 🙂

Tajemný balíček uprostřed těsta
Tajemný balíček dáme doprostřed těsta

Okraje potřeme žloutky
Okraje potřeme žloutky

Hotový balíček před pečením
Hotový balíček před pečením

Majestátní bochník po pečení
Majestátní bochník po pečení

Finální průřez Beef Wellington
Finální průřez Beef Wellington

Beef Wellington tedy nakonec skončil šťavnatý a spořádali jsme ho ještě za tepla. Do budoucna jsem si ale řekl, že ho podruhé dělat nebudu. Když vezmu srovnání tohoto pokrmu například s hovězím steakem s houbovou omáčkou, tak je zkrátka ta přidaná hodnota Wellingtona velmi malá, obzvlášť v kontrastu s náročností přípravy.

Čokoládové soufflé

Pro mě osobně nejtěžší část celého výstupu na horu, kterou před nás Cuketka postavil. Po zdolání Beef Wellington jsem si myslel, že mám vyhráno a soufflé bude jednoduchý dezert na závěr. Nakonec to byl ale recept, který zašpinil bezpečně nejvíce nádobí, kuchyně a vlastně i mě. Už ze začátku se kazilo co mohlo, čokoládový krém nebyl dostatečně tuhý, sníh díky mé neschopnosti s metličkou nebyl dostatečně sněhový a po zjištění, že jsem zapomněl koupit cukr moučku, jsem si ještě musel zablbnout pár minut s cukr krystalem v hmoždíři a vyrobit si jej podomácku.

Nechtěl jsem ale finálový dezert úplně zkazit, takže jsem po několika zbytečných úkrocích od receptu, kterými jsem napravoval vzniklé chyby, vyrobil jakž takž ucházející těsto, vysypal formičky a začal péct. A tady přišla další zrada. To (rozumějte pečení ve vodní lázní), co Cuketkovi trvalo dvacet minut, se u mě protáhlo na něco přes půl hodiny. Teprve poté jsem mohl s použitím několika žáruvzdorných pomůcek formičky vyndat z vody a dopéct je. Než těsto vyběhlo do požadované výšky, uběhlo dalších pár minut, takže jsem nakonec vytahoval hotová čokoládová soufflé po 45 minut celkového času. To je oproti udávaným šesti minutám Gordona Ramsaye docela slušný náskok 🙂 Nakonec to ale vše dobře dopadlo a chutí i konzistencí odpovídaly skutečnému soufflé.

Z důvodů fyzické a psychické náročnosti přináším z receptu pouhé tři fotografie

Mističky vysypané strouhanou čokoládou
Nastrouhaná čokoláda v miskách

Soufflé před pečením
Těsto před pečením

Čokoládové soufflé
Nadýchaný výsledek – čokoládové soufflé

Na závěr musím tedy poděkovat Cuketkovi za výborný nápad s Pekelnou výzvou. I přes mnohé nezdary jsem zažil právě to, co mě v kuchyni baví, tedy vyzkoušení něčeho nového a něčeho na hraně. Věřím, že se v budoucnu podobná výzva zopakuje. Díky.

Sdílejte článek:

Autor

Ondřej Pohorský

Autor poho.cz, tvůrce webů, obyvatel Brna, otec jednovaječných dvojčat, veslař a majitel Bromíka.

7 komentářů: „Pekelný Cuketka“

  1. Aááá, obdivuju stativ, ten já nemám a tak si patlám čudlíky. Klobouk dolů, zblbnul nás krásně, Cuketka jeden :)))

  2. Dobra praca. Najma sufle je mimoriadne pekne, hned by som si dal… Konkretne s tym sufle by som sa moc netrapil, ze si mal vela prace a ze si zaspinil seba aj riad… nabuduce to pojde ovela lahsie a mas recept, ktorym budes moct ohurovat navstevy cely zivot…

  3. jééé, obdivuju vás, máte to krásné 🙂 na soufflé se taky ještě chystám, ale začínám se ho docela bát 😀

  4. „…jsem si ještě musel zablbnout pár minut s cukr krystalem v hmoždíři…“ To mě dostalo! 😀

  5. Šikovnej Ondro, nevěděl jsem, že máš stejnou úchylku jako já 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.