Speaker`s Corner

Londýn 2007: Tour de France a blázni na rohu

Poslední dva dny jsem prakticky celé strávil v Hyde Parku. Ležel jsem na trávě, poslouchal blázny a krmil veverky. I když … původně to bylo zamýšleno úplně jinak.

V sobotu jsem měl v plánu jít na prolog nejznámějšího cyklistického závodu světa – Tour de France, který měl probíhat centrem Londýna a já chtěl vyfotit nějaké dobré snímky. Trať se táhla kolem proslulých londýnských památek s cílem na slavné třídě The Mall, centrum bylo celé uzavřené motoristům a plné ozbrojených skupinek policistů. Jednalo se o časovku a start prvního závodníka byl ve tři hodiny odpoledne, vyrazil jsem tedy z domu těsně po obědě s tím, že si najdu na trati nějaké pěkné místo, ideálně blízko Buckinghamu, abych mohl vyfotit snímky se sídlem královny v pozadí. Metrem jsem dojel na stanici Green Park a přes stejnojmenný ostrov zeleni se vydal k paláci. Už cestou jsem se prodíral davem, nebo lépe řečeno byl jeho součástí, ale až když jsem dorazil před Buckinghamský palác, zjistil jsem s velkým rozčarováním, že na rozdíl od výměny stráží se mi tentokrát místo v první řadě utrhnout nepodaří. Okolí závěrečných metrů trati bylo plné lidí, všude stála doslova hlava na hlavě a dav se táhl do dáli. Lidé seděli u zátaras na donesených skládacích židličkách a myslím, že někteří tu museli být již od rána.

Davy lidí před Buckinghamským palácem
Davy lidí před Buckinghamským palácem

Došlo tedy k první změně plánu. Slevil jsem ze své představy na pořízení krásné fotografie s dramatickým obličejem cyklisty při závěrečném finiši s Buckinghamským palácem v pozadí a rozhodl se jít zpět podél trati a najít jakékoliv místo, odkud bych mohl pořídit jakoukoliv fotku cyklisty (třeba i bez dramatického výrazu v obličeji). Šel jsem alejí po Consitituion Hill a hledal příležitost proklouznout někam blíže k zábradlí. Beznadějně. Všude bylo nejméně pět řad lidí, kteří vyhlíželi na trať a někteří dokonce používali improvizované „periskopy“, koupené od stánkařů, aby viděli přes hlavy davu před sebou. Došel jsem takto až k Hyde Park Corner, prodírajíc se přes masu turistů a stál před poslední možností. Trasa vedla přes Hyde Park až k jezeru Serpentine. Hyde Park, největší londýnský park, to je obrovská plocha plná trávníků, cestiček, stromů a zvířat. Tam bude určitě větší šance, jak se dostat k trati. Lidé se rozptýlí a já pohodlně najdu pozici metr či dva od projíždějících závodníků, říkal jsem si. Byl to však opět omyl, okolí tratě v Hyde Parku bylo stejně zaplněné jako všude jinde. Jediná možnost byla stát někde vzadu a při projetí cyklisty uvidět šmouhu škvírami mezi lidmi. Na to jsem ale neměl nejmenší chuť, zamířil jsem tedy raději k jedné z obřích obrazovek, které byly po parku rozmístěny, lehl si pod strom a rozhodl se dívat na prolog k Tour de France odtud.

Dav
A další davy

Nakonec to bylo možná lepší volba, než jsem myslel. Sice jsem kromě pár snímků davu lidí ten den nic nevyfotil, ale obří záběry ze závodu byly přenášeny vrtulníkem, bylo tedy vidět zalidněné ulice Londýna z ptačí perspektivy, komentátoři byli vtipní a dokonce jsme jim rozuměl a nakonec jsem pod oním stromem i usnul a vzbudil se o hodinu později, kdy ještě závod pokračoval. Z tlačenice uprostřed centra se z toho nakonec stal docela fajn den a i když ne u trati, můžu říct, že jsem viděl prolog k Tour de France v Londýně.

Obrří obrazovka v Hyde Parku
Obří obrazovka v Hyde Parku

V neděli jsem zamířil naopak zase za vzděláním (střídám to, všímáte si?) a šel do Museum of London, neboli Muzea Londýna, které mapuje historii metropole od vzniku planety Země až po požár v roce 1666. Čekal jsem nudnou výstavu vykopávek, kamenů apod., což byla do jisté míry pravda, ale mimoto zde bylo hodně interaktivních záležitostí, na každém rohu byl počítač, kde si můžete vyzkoušet testovou formou například. „Jak byste postavili kruhovou sýpku“ X stovek let před Kristem apod. Zajímavé.

Museum of London
Museum of London

A protože byla neděle a já chtěl vidět jednu typický londýnskou „atrakci“, zamířil jsem opět do Hyde Parku, tentokrát však na Speaker`s Corner, kde se každý víkend scházejí různorodí rétoři, kteří mohou řečnit na libovolné téma – s jedinou výjimkou – nesmí urážet královnu a její rodinu. Když jsem o této události četl a slyšel dříve, přesto jsem si nedokázal úplně představit, jak to celé probíhá. Pokud jste na tom stejně, vězte, že na malý plácek v rohu Hyde Parku může přijít kdokoliv, vzít si bedýnku či malé schůdky, stoupnout si zde a povídat si cokoliv se mu zlíbí. Ostatní ho mohou poslouchat, diskutovat s ním, či se smát. A všechny tyto reakce jdou skutečně vidět. Z plánované malé zastávky se nakonec díky pohlcení tímto divadlem vyklubaly dvě hodiny, kdy jsem stál na Speaker`s Corner a s otevřenou pusou se nestačil divit. Viděl jsem a vyslechl kolem dvaceti rétorů a vzhledem k tomu, že jeden z mých kamarádů studuje psychologii, můžu ze svého pohledu říct, že kromě čtyř z oněch dvaceti by měli všichni nějakého minimálně psychologa (ne-li psychiatra) navštívit. Divil jsem se, že proslovy některých nekončí rvačkami s poslouchajícími, protože občas to vypadalo, že k něčemu podobnému není daleko.

Rétor
Skončíte v pekle … všichni 🙂

Příkladem uvedu muže, obklopeného muslimy, který s biblí ruce křičel o tom, že Aláh je zlo a jeho následovníci skončí v pekle. Nebo postarší žena ve skupince černochů, která tvrdila doslova, že černoši patří do Afriky a ona se stydí za to, že je musí na ulicích potkávat ve své zemi. Půlka obecenstva se samozřejmě s naprostým úžasem smála, druhá polovina vypadala velmi naštvaně.

Křesťan a muslimové
Řečník pomlouvající muslimy a muslimové pod ním

Dále zde byla skupinka s touhou o vytvoření „vlastního státu“ a jejich hlavní rétor měl jako nový vůdce tohoto státu dokonce uniformu a vlastní ochranou gardu. Hitler by se od něj ve svéráznosti projevu mohl učit.

Zakládání nového státu v londýnském Speaker`s Corner
Zrod nového státu

V tom všem vypadal nejnormálněji člověk požadující legalizaci marihuany a skupinka tří studentů s recesistickými cedulkami nabízející zdarma objetí a polibek. Speaker`s Corner řadím tedy zatím mezi TOP 5 zážitků z mého pobytu a jako na jedinou „atrakci“ se na něj půjdu příští neděli znovu podívat. Pokud budete v Londýně, tak tohle opravdu musíte vidět. Jinak tomu neuvěříte.

Free Hugs
Je libo objetí zdarma

To je vše za poslední dva lidmi nabité dny. Půlnocí mi skončila platnost sedmidenní Travelcard a než si koupím další, abych pokračoval, tak mám na zítřek v plánu výlet mimo Londýn. Už mám koupený zpáteční lístek do Hastings, což je město na jihovýchodním pobřeží Anglie. Příště tedy čekejte zážitky plné racků, oblázkové pláže a vůně moře. Bye!

Sdílejte článek:

Autor

Ondřej Pohorský

Autor poho.cz, tvůrce webů, obyvatel Brna, otec jednovaječných dvojčat, veslař a majitel Bromíka.

3 komentáře: „Londýn 2007: Tour de France a blázni na rohu“

  1. Co se týče Free hugs, to snad až tak recesistické není. Viděl jsem jedno video už dávno ( http://www.youtube.com/watch?… ), když jsem to dneska hledal na Youtbe, tak jsem toho našel mraky v různých státech světa, a dokonce mi někdo vyprávěl, že tahle „kampaň“ byla i u nás – v Praze na Můstku…

  2. Tour de France bylo nejlepe vidět u Westminsteru. 🙂

    Pravda, že už Fish&Chips už nemůžu ani cítit, ale třeba u Toweru je většinou nabídka Buy1Get1Free+Sof­tDrink za par liber. Skvělé když máš hlad…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.