Kavárna ERA

Přestože jsme v Brně už něco přes sedm let, do Ery jsme našli poprvé cestu až včera na sobotní oběd. Využili jsme jeden z posledních slunných podzimních víkendů a vydali se přes barvami hrající Lužánky do části města Černá pole. Ty jsou známé díky vile Tugendhat postavené ve funkcionalistickém stylu, což jí mimoděk pojí právě s Erou, která taktéž sídlí v citlivě rekonstruované funkcionalistické budově, a od vily k ní i pomalým procházkovým tempem dojdete za méně než pět minut.

Interiér kavárny je velmi čistý a geometrickou přesnost hran sympaticky narušuje linka schodiště. Z obou stran prostoru jsou velká výlohová okna přes celou šíři, momentální nálada světla z venku tak zaplňuje v každém počasí kavárnu i uvnitř. Podnik má dvě podlaží a v zadní části za okny zahrádku, na níž se vchází podél baru. Jak vidíte na fotografii, barvy interiéru jsou zvoleny vlastenecky. Je to hravé, je to milé a mně se to líbí.

Interiér kavárny ERA

Slovo kavárna v názvu je poněkud matoucí (na což jsme ale v Brně již zvyklí), Era působí spíše jako něco mezi restaurací a bistrem. “Bistro” dojmu nahrává i skutečnost, že nabídka jídel je napsána na velké černé tabuli v hlavním prostoru, klasický jídelní lístek nevedou. Aktuální tabuli najdete na jejich Facebook profilu a podle frekvence se zdá, že se mění jednou až dvakrát týdně. Sláva sezónním surovinám.

Nabídka jídel

Po příchodu a usazení se nás ujal mladý sympatický číšník s nenuceným nadšením. Hned zkraje navrhl, že nám po výběru jídel doporučí ideální víno ke spárování. Uvítali jsme to, přeskočili tedy nápojový lístek a pozornost upnuli k tabuli a nabídce jídel. Ta se skládala ze dvou překdrmů, tří polévek a asi desítky hlavních jídel, jejichž ceny se pohybují v rozmězí 150 až 200 korun. ¨

Já jsem vybral pro začátek Paprikový krém a manželka Špenátový štrůdl. Překvapilo mě jak byl paprikový krém svěží a lehký. Byla-li v něm smetana, tak jen velmi málo, a papriky se chuťově krásně prosadily. Porce byla bohatá, do podzimního počasí to je od kuchaře velmi chytře zvolená položka nabídky.

Paprikový krém

Se špenátovým štrůdlem se to má v Brně tak, že kdo zná kavárnu Spolek a párkrát jí navštívil, zná velmi pravděpodobně jejich špenátový štrůdl. Ten patří totiž ke Spolku tak jako třešně ke komunistům. Každý další špenátový štrůdl se tedy nutně musí bát srovnání. Ten z kavárny Era v tomto souboji prohrává. Těsto bylo sice oproti Spolku lepší – tažené, náplň za ním naproti tomu pokulhávala. Špenát mi přišel mdlý a upřímně mi chyběl další rozměr, na který jsem ze Spolku zvyklý v podobě kousků balkánského sýra uvnitř a jogurtové zálivky navrchu.

Špenátový štrůdl

Hlavními jídly byla Tilápie s pekingským zelím a rajčaty (je to ryba, taky jsem o ní slyšel poprvé) pro manželku a Květová špička s brambory a žampiony pro mě. Ryba byla velmi lehká. Tak lehká, jako by ji na lístku zapomněli z letního menu. Chuťově však vynikající. Zelí s rajčaty plnilo úlohu malého salátu ochuceného šťávou z pečení. Pekingské zelí naštěstí nebylo rozvařené, takže jeho křupavá struktura hezky doplňovala měkkou rybu.

Tilápie s pekingským zelím a rajčaty

A tím se pomalu dostáváme k hlavní hvězdě oběda, kterou byla květová špička. Krásný (a velký) kus kýty ugrilovaný na stupeň medium si hověl na kombinaci pečených brambor ve slupce, žampiónů a omáčky z červeného vína. Na talíři byla jako důkaz větvička tymiánu. Maso se krájelo velmi lehce, brambory ve slupce opět hrály na podzimní notu a ona vinná redukce si přímo říkala o následné vyleštění talíře kouskem pečiva.

Květová špička s bramborami a žampiony

Na závěr jsme si dali dva čokoládové dezerty – brownies a čokoládový cheescake. Brownies bylo takové, jaké by mělo být, cheescake možná o něco méně tvarohový než mám rád, ale když tohle pominu, tak v výborný.

Brownies a čokoládový cheescake

Jak to celé shrnout? Era je velmi sympatické místo, které bych po první návštěvě zařadil kvalitativně bez problémů k brněnskému La Boucheé. To je však o něco dražší, takže pozitivní pro Eru. La Boucheé je ale svým interiérem ve sklepních prostorách spíše místo pro hezkou večeři v romantickém prostředí, zatímco Era na mě působila jako ideální právě na oběd. Světlá, hezká, na nic si nehrající, s výborným jídlem a kvalitní obsluhou. A to jsem ji ještě neviděl v létě.

Sdílejte článek:

Autor

Ondřej Pohorský

Autor poho.cz, tvůrce webů, obyvatel Brna, otec jednovaječných dvojčat, veslař a majitel Bromíka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.