Gastro slovník

Gastro slovníkNavštívíte-li čas od času některou z lepších restaurací, možná se vám už stalo, že jste si při pohledu do jídelního lístku nebyli úplně jisti, co znamená některý z názvů. Přestože jde často mnohé odtušit, když se pod sebou sejde čokoládové bavaroise a čokoládový fondant, bylo by fajn být si jistý, co je co.

Prošel jsem lístky dvou desítek známých restaurací z Prahy a Brna a sepsal ty častěji se opakující slovíčka, která by mohla dělat problémy. Pro přehlednost jsem seznam rozdělil na části podle toho, kde se v lístcích daný pokrm zpravidla nachází.

Slovník budu časem doplňovat, jak při vlastních gastro toulkách narazím na další ne zcela zaužívané názvy. Pokračování textu Gastro slovník

Sdílejte článek:

Dvojznačnost vdolku

Minulý víkend jsem vařil na oběd gulášovou polévku.

Gulášová polévka

Proč o tom píšu? Ke gulášové polévce se totiž skvěle hodí vdolky, a tak jsem upekl i ty. Ostatně, neměl jsem ani jinou možnost, protože i kdybych obešel všechny pekárny v Brně, tak se stejně vrátím s prázdnou. V Brně totiž nic jako slaný vdolek neznají. A je to mnohem horší, oni jej neznají, jak se zdá, vůbec na celé Moravě a velké části Čech.

Česká republika - vdolky Pokračování textu Dvojznačnost vdolku

Sdílejte článek:

Farmářské trhy v Brně

Dnes se konaly v Brně první farmářské trhy letošního roku. Mám radost, že tento trend dorazil z Prahy už i k nám na Moravu v plné síle a trhy se budou konat každých čtrnáct dní. Alespoň ty v centru na nádvoří restaurace Hansen, kam jsme se dnes vypravili a z nichž přináším první obrázky.

Trh se skládal přibližně z jedné desítky stánků a protože je sezóna teprve na svém počátku, zastoupení zeleniny bylo prakticky nulové. U jednoho stánku s uzeninami prodávali sice bokem tři druhy zeleniny ze zahrádky, ale to bylo vše. Návštěvníci tak své chutě museli uspokojit jiným zbožím domácí výroby. Na pultech stánků převládalo maso a salámy, sýry, v kádi se cákali pstruzi a u stánku pekařství, které se chlubilo cedulí proklamující ruční výrobu pečiva s 20 letou tradicí byl překvapivě velký výběr sladkého i slaného pečiva včetně tradičních frgálů.

Cenově mi přišlo vše v pořádku, žádné předražené „bio“ ceny nečekejte. Hlavní vábničkou pro návštěvníky je přesto vědomí, že všechno prezentováno zboží je děláno v domácí produkci s jasnou prokazatelností původu. Stejný pocit můžete mít sice i na nedalekém Zelném trhu, ne vždy to však bude pravda: Zelný trh v Brně vábí na „domácí“ vejce, ale půlka trhovců jsou velkoprodejci.

Bylinky
Bylinky

Med
Med

Pečivo
Stánek s pečivem

Sušené ovoce
Sušené ovoce

Sýry
Sýry

Domácí salámy, sádlo a klobásy
Domácí klobásky, sádlo a salámy

Nakonec náš dnešní nákup. Koupili jsme domácí paštiku, telecí klobásky, tři roky zrající Goudu, sýr holandského typu Maasdam a škvarkový chleba z domácí pekárny. Máslo na obrázku není přímo z trhů, ale jde o domácí máslo, které začali nedávno prodávat blízko Zelného trhu v obchůdku se sýry. Tolik pro dnešek, příště snad i s větším množstvím zeleniny.

Farmářské trhy
Nákup na farmářských trzích

Sdílejte článek:

Houbová smaženice

Rostou! Letošní nadílka hub v lesích je oproti minulým ročníkům opravdu bohatá. Zjistil jsem to poté, když soused u nás na chatě vycházel z probouzejícího se lesa se dvěma plnými košíky a slovy, že „se tam ještě musí vrátit pro další“.

Stalo se tak, že jsem i já vyrazil na lov. Úspěchy byly po dvou hodinách mnohem menší než u souseda, což lze ovšem omluvit jednak tím, že on je místní domorodec, který zná všechna tajná místa a druhak tím, že sbírám v zásadě jen tři druhy hub. Ty, které mají bílou nožíčku, hnědý klobouk a žluté „podkloboučí“, potom lidově zvané babky a křemenáče. Popisuji to dostatečně odborně?

Košík s houbami

Košík byl nakonec i tak přes polovinu zaplněn a když už byly houby, mohlo následovat jen jediné – houbová smaženice. Klasický recept, v němž kromě kulajdy, houbového guláše nebo kuby končí pravděpodobně většina hub, jež si přinášíme z lesů. Jeho popis by ani nebyl nutný, ale říkám si, proč se nepodělit a nedýchnout na vás atmosférou poctivého receptu s trochou té rustikální nálady.

Suroviny

Suroviny na houbovou smaženici

  • Houby – jakékoliv, které považujete za jedlé
  • Cibule
  • Vejce – podle množství hub
  • Máslo
  • Drcený kmín – nejlépe ve hmoždíři, aby byl čerstvý
  • Sůl
  • Pepř

Postup

Nakrájené houby
Začnete tím, že houby nakrájejte na přibližně stejně velké kousky. Jen přibližně.

Pokračování textu Houbová smaženice

Sdílejte článek:

Francouzská cibulačka

Francouzská cibulačkaFrancouzskou cibulovou polévku jsem si oblíbil už jako malý školáček. Dodnes si pamatuji ten okamžik, kdy ji mamka poprvé připravovala. Chuť a vůně na másle pomalu karamelizované cibulky, bílého vína a domácího vývaru si mě okamžitě získala a zůstala věrně uzamčená v mém osobním chuťovém fondu doposud a jistě si tam ještě pěknou chvilku pobude. Příprava je sice zdlouhavá, ale velmi jednoduchá a výsledek nemá šanci Vás zklamat. Taková je francouzská cibulačka. Pokračování textu Francouzská cibulačka

Sdílejte článek:

Salát Caesar – Král salátů

Caesar SalátSalát Caesar se pyšní titulem „Nejznámější a nejoblíbenější salát na světě“. V roce 1930 byl vyhlášen Mezinárodní společností labužníků v Paříži ( International Society of Epicures in Paris) za nejlepší recept pocházející z Ameriky za posledních 50 let (čtete správně, pochází z Ameriky, přesněji z Mexika, nikoliv z Itálie) . Tímto článkem bych vám chtěl přiblížit jeho historii, správné použití ingrediencí a přípravu , aby jste se mohli při jeho časté špatné prezentaci v restauracích sebevědomě bránit a zapůsobit na své přátele chytrými fakty.  Pokračování textu Salát Caesar – Král salátů

Sdílejte článek:

Pekelný Cuketka

Když Cuketka.cz napsal o chystané pekelné výzvě v podobě třech léty prověřených a zrádných receptů, přišlo mi to jako skvělý nápad. … Když jsem příléval šestou dávku zeleninového vývaru do mého Risotta a ono stále nepůsobilo, tak jak mělo, měl jsem o trochu horší pocit. … A konečně když jsem další den běhal mezi horou špinavého nádobí při tvorbě drahého Beef Wellington a svlékal tričko zašpiněné od čokoládového Soufflé, ptal jsem sám sebe, proč jsem jeho pomyslnou výzvu přijal a neudělal si raději fazole z konzervy.

Nicméně uznávám, že to byl od Cuketky dobrý nápad, posunout běžnou domácí gastronomii na hranici, kterou může a nemusí při vypětí všech sil kuchař-laik (to jako já) zvládnout. Dost ale řečí, pojďte se podívat na fotografie mého snažení a výsledků, které stály na konci oněch třech dní plných krve, potu a slz.

Risotto

Prvním receptem pekelné výzvy bylo italské risotto. Nebudu zde popisovat postup výroby, na ten se zajděte podívat k Cuketkovi, stačí konstatování, že bylo ze všech třech pokrmů nejjednodušší. Minimum surovin, navíc poměrně levných, k tomu přičtu jeden hrnec na vývar, jedna pánev na risotto a i výsledná náročnost na špinavé nádobí tak byla malá.

Risotto s hráškem
Risotto s hráškem a lístkem bazalky

Nefotil jsem průběh přípravy, tudíž se můžete podívat až na hotový výsledek, který měl i přes drobné zaváhání s vývarem a mazlavější strukturu, odpovídající chuť. S bílým vínem ideální kombinace a dostatečně hladký rozjezd pro rozhodnutí pokračovat v dalších receptech.

Pokračování textu Pekelný Cuketka

Sdílejte článek:

Jak správně vybrat pánev

V Brně se nám rozbila naše dosavadní pánev, stojíme tudíž před pořízením nové. A neboť rád vařím a pánev pokládám hned vedle kvalitních nožů za jednu z těch úplně nejdůležitějších a základních součástí výbavy kuchyně, rozhodl jsem se sepsat několik postřehů, co všechno by podle mě měla taková ideální pánev splňovat, aby našla co nejširší využití a stala se každodenním pomocníkem a ne jen přitěžujícím kusem nádobí.

Vlastnosti dobré pánve jsem si nejprve sepsal do několika bodů, přičemž jsem vycházel především z mých vlastních kulinářských zkušeností a vypozorovaných nedostatků, které jsem pociťoval při práci s předchozími pánvemi. Pojďme si tedy nalít čistého oleje:

Pánev by měla být nepřilnavá

První a základní poznatek a prakticky také ten hlavní, bez kterého to podle mě při takovém tom malém domácím vaření ani jinak nejde. Nepřilnavý (např. teflonový povrch) je první znak, který v mých očích dělá pánev pánví. Moji rodiče mají dlouhodobě pánev, která nemá nepřilnavý povrch a práce s ní je noční můrou. Všechno se přichytává, škvaří a jediná cesta, jak tomu zabránit, je přidání vrstvy oleje, která by jinak byla zbytečná. Při vaření na pánvi používám nejčastěji dřevěné vařečky a obracečky, tudíž odolnost vůči kovovým předmětům pro mě nehraje až tak podstatnou roli. Chápu, že pro někoho jiného bude důležité i toto.

Pánev by měla být dostatečně velká

Bavíme-li se o pánvi, jakožto o kusu nádobí, který máte jen jeden (nepočítám grilovací pánev s drážkami) a používáte ji denně k přípravě nejrůznějších pokrmů, tak brzy pochopíte, že malá pánev je zlo vhodné pouze pro samotáře, jejichž kulinářství začíná a končí u jednoho volského oka ke snídani. Na cokoliv většího je totiž podle mého názoru malá pánev nepoužitelná. Správná velikost pánve by měla být taková, aby se do ní dala bez problémů vložit malá ryba (např. pstruh), nebo čtyři plátky masa. Za dostačující velikost tedy pokládám průměr 26 centimetrů a více.

Pánev by měla být hluboká

Jak už jsem se zmínil, pánev pokládám za všestranného pomocníka v kuchyni a tudíž ji nepoužívám zdaleka jen ke smažení. Kupříkladu pro přípravu tradičního guláše pro 2–4 osoby je pánev ideální nádoba. To ovšem vyžaduje právě jistou hloubku, tedy objem pánve, aby nic nepřetékalo, ale namísto toho jen tiše probublávalo.

Pokračování textu Jak správně vybrat pánev

Sdílejte článek:

Ragù alla bolognese (Boloňské ragú)

bolognese-300x400Právě uzrál čas k tomu, abych vydal první foto-recept na tomto webu a připojil se tak do skupiny blogujících kulinářských „velikánů“ jako je Cuketka.cz a další. Než se pustíme do receptu, uvědomte si, že to není nic snadného – vařit a přitom fotit. Všechny ty páry, stůl zašpiněný od surovin, v jedné ruce fotoaparát, ve druhé pánev…až to člověka přestává bavit. Pro poprvé jsem byl ale této alternativy naštěstí ušetřen, neboť pozvání na oběd přijal Kahi s lahví červeného vína, který celý pracovní proces dokumentoval a já tak měl „ruce volné“, což se při vaření něčeho jako je ragù alla bolognese hodí. U ragù alla bolognese obzvlášť.

Ragù alla bolognese (čti boloňéze) je italská klasika srovnatelná s naší českou svíčkovou omáčkou v tom smyslu, že byť je jasný základní postup její výroby, tak přesto dělá svíčkovou každý trochu jinak a najít dvě stejné není zrovna snadný úkol. U bolognese je tomu taky tak. Recept na boloňské ragú se liší v Itálii rodinou od rodiny a přestože je základní „kostra“ postupu stále stejná, tak ji dělá každá mamma trochu jinak a italští synáčci „kojení“ od útlého mládí rodinnou verzí populárního pokrmu, potom marně hledají u svých partnerek jim dobře známou kombinaci chutí a vrací se rádi domů na „jediné správné“ bolognese.

Já jsem ragù alla bolognese vařil „pořádně“ poprvé, postupoval jsem tedy tak, že jsem z několika originálních zdrojů (české kuchařky mezi nimi nebyly) zjistil základní kostru pro všechny bolognese společnou a podlé té se pustil do výroby. Šlo mi o autenticitu, takže použité suroviny byly kvalitní, některé na studentské poměry až přespříliš. Co jsem tedy potřeboval?

Suroviny na boloňské ragú
Suroviny

  • 500 gramů mletého hovězího masa (nekupujte v Tescu, vybral jsem si jedno u řezníka a nechal si ho namlít)
  • dvě střední cibule nebo jednu opravdu obrovskou
  • čtyři řapíky celeru – alespoň mně nesympatická zelenina
  • dva velké stroužky česneku
  • dvě mrkve, střední velikost – oranžové 🙂
  • slanina (originálně pancetta, v ČR těžko k sehnání), u řezníka jsem koupil tedy libovější kousek, nikoliv anglickou – budete ji potřebovat přibližně stejně jako cibule, odhadněte okem
  • sklenka červeného vína – volba je na vás, je mám rád Cabernet Sauvignon nebo Modrého Portugala, nemusím naopak Frankovku. Rozdíly v kvalitách zatím nepoznám, nejsou-li příliš markantní, takže jakákoliv láhev nad 60 Kč bude dobrá volba
  • rajčatové purée – zkrátka rajský protlak – bude stačit 2–5 polévkových lžic, takže málo
  • těstoviny – tvar si vyberte dle estetického cítění, podstatné je něco jiného – zásadně kupujte těstoviny ze semoliny (semola di grano duro) – nemohlo by se stát nic horšího než zkazit celé jídlo vaječnými „těstovinami“ s akční cenou pod deset korun. I kdybyste měli šetřit na ostatních surovinách, tak na těstovinách ne
  • sůl a koření – bobkový list (nejlépe drcený), bílý pepř – na těchto dvou se většina receptech shoduje, další koření bude klíčem k velkým rozdílům mezi výsledky, takže se tady do budoucna otvírá cesta pro experimentování. Z důvodů mé prvotiny jsem se držel při zemi a kromě uvedených tedy jen použil pro italskou kuchyni bezpečné oregano
  • olivový olej – na vaření, extra panenským byste jen plýtvali
  • máslo – nemáte-li, není to až taková tragédie
  • sýr na posypání – Parmigiano Reggiano je nejlepší volba, Grana Padano druhá nejlepší, třetí pravděpodobně Pecorino a další už se originálu příliš nedotknou, tím ale nechci říct, že byste pokrm českým eidamem zkazili – máte-li tento sýr rádi, nebraňte se tomu

Pokračování textu Ragù alla bolognese (Boloňské ragú)

Sdílejte článek:

Parmigiano Reggiano

Náhody se dějí. Cuketka mi dnes dopoledne nevědomky vyfoukl doslova před nosem téma dnešního článku. Zvažoval jsem, zda jej tedy i přesto vydat? Nakonec jsem se rozhodl, že ano. Alespoň odhalím, že máme v Parmigiano Reggiano stejnou zálibu a potvrdím jeho slova, že v ČR je parmezán mnohem dražší než v Itálii a originál se opravdu vyplatí.

Dnes mi dorazil ze sluncem zalité Itálie malý poklad. Ještě se z té cesty ani nestihl vzpamatovat a už mi stál „modelem“ a roztočil mou fantazii na plné obrátky. Mluvím o originálním dlouhozrajícím sýru, doslova phu-eru mezi sýry: Parmigiano reggiano. U nás v Brně je Parmigiano reggiano poměrně drahý, do teď jsem tedy kupoval levnější variantu Grana Padano. Dneškem jsou ale tyto časy minulostí, neboť od této chvíle mi leží ve správné teplotě v plátně zabalené necelé 3 kilogramy tohoto skvostu. Jeho cena byla 46,20 euro (zhruba 1300 korun), tedy 15 euro (zhruba 410 korun) za kilogram a jen při pohledu na něj se mi v hlavě začínají objevovat desítky oblíbených italských jídel, která s ním v následujícím semestru ozvláštním, vylepším a posunu z roviny všednosti o pár pater výš. Viva Italia!

Parmigiano Reggiano
Parmigiano Reggiano

Sdílejte článek: